Článek
S adaptací na styl hry v KHL jste tedy neměl žádný problém?
První zápas byl těžký, protože přestup se upekl narychlo a z Liberce jsem letěl na první zápas rovnou do Jaroslavle. Ale od dalších zápasů už jsem se dostal do tempa ligy a zvykl si na jejich hokej.
A přenesl si do KHL formu z Liberce...
Od začátku jsem od trenérů Jandače s Kalousem dostal prostor na ledě, povedlo si mi udělat nějaké body a pomohl jsem mužstvu. Snad mi forma vydrží, protože zápasy jdou jak na běžícím pásu.
Magnitogorsk je ve Východní konferenci čtvrtý. Jsou s tím šéfové klubu spokojení?
Před sezonou proběhlo dost změn, kádr se hodně omladil. Trenéři dostali úkol stabilizovat tým mladými hráči a další sezonu už zase pomýšlet na vyšší příčky. Zatím se nám daří a vyhrává se. Magnitogorsk je vítězný klub s velkými ambicemi, a když se dvakrát třikrát prohraje, je cítit tlak, který je i na mladé hráče vyvíjen. Ale zvládáme to.
Michal Bulíř.
ČTK/Kateřina Šulová
Je hokej v KHL hodně odlišný od toho v české extralize?
V Rusku se víc bruslí, u nás jsou ale podle mě chytřejší a technicky líp vybavení hokejisti. Hokej v Česku je víc do kombinace.
Jak moc vám přechod do Ruska usnadnili trenéři Jandač s Kalousem?
Strašně moc a byl jsem za to rád. Hlavně v začátcích mi pomáhali úplně se vším. Na ledě i mimo něj. Potřeboval jsem zařídit věci okolo bydlení a auta, protože za mnou přijely manželka s rok a půl starou dcerou. Trenéři to vykomunikovali za mě, pomohl mi i Tomáš Filippi, který v Magnitogorsku hrál minulé tři roky a má tam stále kontakty. Trenéři mě pak ukázali restaurace a obchody ve městě, kam můžeme s rodinou zajít. Zatím jsem tam našel všechno.
Dominantou města jsou ale ocelárny...
Když vyjdete z haly, vidíte jen čoud přes řeku. Je to takové zvláštní. Oproti Liberci je to fakt rozdíl, to se nedá srovnávat. Ale jsem tam od hokeje. Navíc jinak ve městě jsou obchoďáky i restaurace, víc asi ani nepotřebujeme. Při nákupech s manželkou seženeme vše, včetně věcí pro naši malou.
Jak jste na tom s ruštinou?
Už je to docela dobrý. Dokonce i azbuku už jsem se naučil. Za dva měsíce jsem hodně pokročil, ta hokejová slova v kabině i na ledě se hodně opakují a rychle se je naučíte. V šatně sedím vedle Švéda Rasmussena, takže používám ruštinu i angličtinu. Ale s trenéry mluvím normálně česky.
Hokejista Michal Bulíř je v Magnitogorsku náramně spokojený.
Metallurg Magnitogorsk
V Magnitogorsku je silná česká stopa, působili v něm krajané Kovář, Marek, Filippi, Eliáš a řada dalších. Je pořád cítit, že tam mají Čechy rádi?
Je to tak. Už když jsem tam přišel, slyšel jsem okolo sebe, jak tam Češi zanechali dobrou stopu. Mají Čechy rádi.
Manželka se s novým prostředím sžila bez problémů?
Manželka s malou to mají těžké, když odjedu s týmem na trip a ony musí zůstat v Magnitogorsku samy. Manželka si pomalu ani nemá s kým pokecat. Naštěstí má mezinárodní řidičák, tak může vzít auto a jet se někam podívat. Jednoduché to ale není. Obdivuju ji, jak to s malou všechno zvládla.
Zaregistroval jste, že se v české extralize se 13 góly dělíte v tabulce střelců o druhé místo, přestože jste z Liberce odešel už před téměř dvěma měsíci?
Zrovna v úterý jsem na to shodou okolností koukal s Radanem Lencem na pokoji, že Zbyňa Irgl má 14 gólů, tedy o jeden víc než já. Je to trošku zvláštní, čekal jsem, že už někdo víc odskočí.
