Článek
Jak se vám zatím v Kazani vede?
Týmově dobře, hrajeme na špici a s Astanou se pereme o první místo (Východní konference). Sice jsme bohužel měli (v listopadu) výpadek formy, kdy se nám moc nedařilo, zaplaťpánbůh jsme ale v tabulce pořád zůstali nahoře.
Naplňuje zatím angažmá v KHL vaše představy? Přece jen jste v létě nemohl s jistotou vědět, do čeho jdete.
Den ode dne je to lepší a lepší. Už jsem se zadaptoval a poznal, jak se tam hokej hraje. Tým má velké ambice a podle toho se tam taky lidi chovají. Nic jiného než vyhrát Gagarinův pohár se nepočítá, s tím se v Kazani chodí do každé sezóny.
A vy osobně, cítíte důvěru trenéra Bělova? Na ledě průměrně strávíte necelých dvanáct minut za zápas a chvílemi jste i putoval sestavou.
To jsem si připadal jako bágl, že jsem všude. Ale záleží jenom na mně, jak se s tím poperu. Musím si důvěru získat. Každý hraje hokej, aby podával co nejlepší výkon, a o to se snažím i já. Uvidíme, jak to půjde dál, ale v Kazani bych chtěl zůstat a hrát dál.
Bilance Tomáše Vincoura v Kazani | |
---|---|
Odehrané zápasy | 36 |
Góly | 6 |
Asistence | 2 |
Trestné minuty | 10 |
Plus/minus | - 7 |
Průměrný čas na ledě | 11:32 |
Kazaň je krásné město, co všechno už jste stihl vidět?
S klukama už jsme se párkrát byli podívat na fotbalovou Kazaň. Město je krásné, ale kvůli náročnému programu na nějaké jeho prohlídky skoro vůbec není čas. I proto, že v klubu máme stanovená pravidla, že se den před zápasem musíme zdržovat na baze.
Bylo pro vás těžké přivyknout na vyžadovanou kázeň a disciplínu, která se v Rusku tolik vyžaduje?
Ještě nikdy jsem se s tímhle nesetkal, všechno to pro mě bylo nové. Člověk si na to zvykne, ale je to úplně něco jiného, protože jste dvacet čtyři hodin denně pod stálým dohledem. Víceméně jen hrajete zápasy a trénujete.
Co to dělá s psychikou?
Jsou dny, kdy si člověk říká, že už to dál nejde. Ale každý musí být mentálně silný, mít to v hlavě srovnané. Musíte být optimista a říkat si, že každý den je jiný a může se stát cokoliv.
Jak jste na tom s ruštinou, ovládáte ji?
Vystačím si s angličtinou. Ale snažím se mluvit i rusky, protože je to docela stejný jazyk jako čeština. Takže srandičky a sprostá slova, to je jasný, ale že bych se pouštěl do větších rozhovorů, to určitě nehrozí...
Takže ani v azbuce si moc nepočtete, že?
Jsem úplně ztracenej, přijde mi to jak nějaké obrázky. Když je třeba jméno našeho soupeře napsané v azbuce, tak pokud se nepodívám na logo, vůbec nevím, s kým hrajeme.