Článek
Neměl jste obavy, že vaše druhé zahraniční angažmá dopadne stejně neslavně jako to první v Oulu?
Než jsem do Slovanu šel, měl jsem jednu schůzku s trenérem Čadou, se kterým jsme si řekli co a jak. Když jsem se dozvěděl, že pokud budu hrát dobře, prostor na ledě dostanu, tak jsem to šel zkusit a nic nebránilo podpisu.
Proč vlastně vaše anabáze v Kärpätu skončila ještě uprostřed loňské sezóny?
Tam to bylo takový divný a s odstupem času si myslím, že to nebylo úplně zaviněné mnou. Po třech měsících, co jsem odešel, mě na jednom reprezentačním srazu potkal manažer Kärpätu a řekl mi, že se mi za trenéra omlouvá a že se mi omlouvá i samotný trenér. To byla satisfakce.
Za co přesně?
Trenér mě prostě nenechal hrát. Nebo nechal, ale jen v létě. Pak přišla sezóna a hned v jejím druhém zápase se zranil spoluhráč z útoku Ivan Huml. Vypadl na asi na deset kol a od té doby jsem měl ice-time asi tři minuty na zápas. S tím se toho fakt moc udělat nedá. Ale zase zkušenost do života...
V Bratislavě si naopak na nic stěžovat nemůžete. Slovan coby nováček KHL by v play-off neměl chybět a výrazně jste se o to přičinil i vy, když jste jeho druhý nejproduktivnější hráč...
Nečekal jsem ale, že to vyjde až tak dobře. Jsem tam spokojený, rodina také. Hrajeme sice takový defenzivní styl, ale zatím to vychází a bodů máme nad očekávání. Divácká kulisa je fantastická, vlastně celé Slovensko žije hokejem.
To nedávno poznala i pražská O2 arena, ve které měli při zápase s pražským Lvem drtivou převahu fanoušci Slovanu. Nebylo vám líto, že jste o to přišel?
Hrozně mě mrzelo, že u toho nemůžu být. Bohužel, měl jsem teploty a nešlo to. Viděl jsem to alespoň v televizi, atmosféra musela být fantastická. Už jen proto, že hraje Česko se Slovenskem, je to vyhecované, náboj nikdy nechybí. A musím říct, že mě to baví. Mediálně je to napjaté už pár dní před zápasem, fanoušci také dělají své..
Už jste si zvykl, že jako Čech stojíte na druhé straně barikády?
Zrovna teď jsem přemýšlel nad tím, že když narazíme na Lva, začne hrát soupeřova česká hymna a já tam pak stojím při té slovenské. To je takové zvláštní. Ale Slovensko neberu jako zahraničí. Je to jako doma, stejná mentalita. Nic mi tam nechybí.
Uniknout by vám navíc neměla účast v play-off...
Samozřejmě do něj máme blízko. Ze čtyř týmů, co jsou na hraně, to máme rozehrané nejlépe. Z posledních třech zápasů potřebujeme udělat jeden dva body. Byla by velká škoda, kdybychom to nezvládli, ale o tom nikdo nepřemýšlí.
