Hlavní obsah

Ruské peníze vs. reprezentace? Nebylo o čem přemýšlet, tvrdí bek po odchodu z extraligy. A Jágr je prý už děda

Posledních šest sezon strávil v české extralize, v níž oblékal dresy Hradce Králové, Vítkovic a Liberce. V létě se však slovenský hokejový obránce Mislav Rosandič rozhodl kývnout na nabídku z KHL a podepsal roční smlouvu s Ladou Togliatti. Navzdory tomu, že si tím osmadvacetiletý rodák z chorvatského Záhřebu nejspíš zabouchl dveře do slovenského nároďáku, svého rozhodnutí nelituje.

Foto: Vlastimil Vacek, Sport.cz

Slovenský hokejový obránce Mislav Rosandič v dresu Liberce.

Článek

Slovensko reprezentoval na posledních třech světových šampionátech, loni byl členem týmu, který na zimních olympijských hrách v Pekingu vybojoval senzační bronz. Nyní je však Rosandičův start na blížícím se šampionátu v Praze a Ostravě nepravděpodobný, neboť stále platí rozhodnutí slovenského hokejového svazu nepovolávat kvůli ruské válce na Ukrajině do národního týmu hráče působící v Kontinentální lize.

„Je to na rozhodnutí vedení národního týmu. Pro mě ale situace vypadá následovně,“ snažil se Rosandič v rozhovoru pro ruský server championat.com vysvětlovat, proč kývnul na finančně jistě lákavou nabídku z Togliatti.

Foto: Vlastimil Vacek, Sport.cz

Mislav Rosandič (v černém) během svého působení v Hradci Králové.

„Na jedné straně můžu hrát celou sezonu v týmu v nejlepší lize Evropy a na druhé straně je národní tým, kde odehraju přinejlepším deset zápasů ročně. Jsem vždycky rád, když můžu reprezentovat, pokud ale porovnáte tyto dvě možnosti, volba je jasná. Nikdo mi nemůže zaručit, že se do reprezentace určitě dostanu. Takže nebylo o čem přemýšlet,“ tvrdí Rosandič, který se ze Záhřebu přestěhoval na Slovensko ve 13 letech kvůli hokeji.

S kritikou, že se nyní rozhodl jít hrát hokej do Ruska, které rozpoutalo válku na Ukrajině, se prý moc nesetkal. „Osobně se mě během konfliktu jen jeden člověk zeptal, proč jsem šel do KHL. Ale já jsem přišel hrát hokej a dělat to, co dělám celý život. Probudím se, dám si snídani, jdu na trénink, odehraju zápas. Přijdu domů, navečeřím se, strávím čas s rodinou,“ říká Rosandič.

„Teď hraji v jedné z nejlepších lig s kvalitními hráči. To je to, co mě jako hokejistu v první řadě zajímá. Nečtu názory lidí na internetu, říkají leccos. Konflikt (na Ukrajině) jsem nestudoval, takže mi nepřísluší ho posuzovat. V politice se příliš nevyznám, proto se do ní pouštět nebudu,“ doplňuje obránce aktuálně čtvrtého týmu Východní konference KHL.

Rosandič se vyjádřil i k osobě jednapadesátiletého majitele hokejového Kladna Jaromíra Jágra, jenž stále neuzavřel svou aktivní kariéru a dokonce to vypadá, že by v brzké době znovu měl obléknout dres Rytířů v české extralize.

„Pořád je nebezpečný. Samozřejmě už není tak dobrý jako kdysi, v dobách své největší slávy byl nejlepší hráč na světě. I nyní má stále velmi tvrdou střelu a je fyzicky silný. Už však není tak rychlý. Je důležité udržet ho mimo útočné pásmo. Pokud se do něj dostane, je stále obrovskou hrozbou. Má skvělou práci s hokejkou a hraje se zvednutou hlavou. Přesně ví, co má na ledě dělat,“ chválí Rosandič hokejovou legendu.

„V české extralize byli hráči, proti kterým jsem to měl těžší než proti němu. Jágr už není jako dřív, je to děda. Tohle je ale neobvyklý příběh – je téměř jediný svého druhu. Snad kromě Gordieho Howea a možná Chrise Cheliose,“ připomíná Rosnadič další osobnosti s hokejovou dlouhověkostí (Howe hrál NHL ještě v 52 letech, Chelios ve 48 letech končil kariéru ve farmářské AHL - pozn. aut.).