Článek
Celkem slušný fofr jste v posledních dnech zažil, ne?
Je fakt, že to bylo hrozný. Ale já jsem to tak nebral. Jediným cílem, za kterým jsem se vrátil zpátky do Prahy, bylo vítězství. A to se mi splnilo.
Neříkejte, že ve vás po výměně nebyla ani špetka hořkosti a svému bývalému zaměstnavateli jste nechtěl dokázat, že udělal špatně?
To víte, že jsem hořkost cítil! Ale snažil jsem se ji dát stranou a nic osobního do toho netahat. Jsem hlavně rád, že jsem dostal šanci jít do Slovanu. Ke Lvu bych se nevracel, už je to minulost.
Zásluhou přestupu do Slovanu jste ve vzájemných zápasech konečné mohl okusit vítězný pocit, bratislavský celek vyhrál i třetí duel. Je to náhoda?
Už to vypadá, že tomu tak tuhle sezónu bude. Teď jsem pocítil z druhé strany, že od Slovanu to bylo lepší než od Lva. Stejně jako v předchozích zápasech. Lépe se v něm hraje, je to takové týmovější.
Co přesně si pod tímto pojmem představit?
Každý to vidí sám, já to nemusím komentovat. Kdo to nevidí, vidět to nechce.
Jaké vůbec bylo nastoupit proti svým bývalým spoluhráčům?
Určitě divné, nic jednoduchého. Ale to se v profesionálním hokeji stává a je na samotném hráči, jak se na zápas připraví. Jsem rád, že mně to vyšlo.
Přitom na začátku to na žádnou slávu nevypadalo, hned při vašem prvním střídání jste inkasovali. Jak jste se v tu chvíli cítil?
Říkal jsem si, že je to noční můra. Teď už je to ale za mnou. Jsem rád, že jsem se s tím popral a mužstvo mě podrželo.
Prohodili jste něco navzájem s hráči Lva?
Ne, snažil jsem se soustředit na zápas. Po něm jsme si akorát podali ruce. Myslím ale, že teď se s nimi určitě potkám.
Co jste říkal na atmosféru, která díky slovenským fanouškům byla pro Slovan doslova domácí?
Byla výborná, fantastická! Moc utkání jsem za Lva neměl šanci odehrát, ale byl jsem na tribuně a cítil jsem to. Teď to byla změna, něco jiného. Určitě vám pomůže, když víte, že za vámi stoji celý stadión fanoušků.