Článek
Bavíte se často o propadu ruské ekonomiky se svými spoluhráči?
V kabině se to řeší a je to dost nepříjemný. Odhadem třeba máte smlouvu na deset miliónů korun, a když z nich najednou máte jen pět a půl, je to pro nás hroznej průser. Člověk si pak říká, jestli mu vůbec stojí za to být v Rusku, tak daleko od rodiny a bez známých. To už se pak najdou štace po Evropě, které vám dají minimálně to samé.
A stojí vám to tedy za to?
Ono se s tím nedá vůbec nic dělat. Musíte dál pracovat a doufat, že se to zlepší. Snad ještě nějakou dobu v Rusku vydržím. Kariéra sportovců je krátká a hokej hrajeme i proto, abychom si něco vydělali a pak z toho něco měli, když si ničíme tělo.
Jenže situace je vážná a řada klubů přiznává obrovské finanční problémy...
Kluby na tom opravdu nebudou úplně nejlíp, aby nám dorovnaly to, co nám chybí. A těžko to po nich může někdo chtít. Prostě to není jednoduché a budeme se všichni modlit, aby ruská ekonomika zase vylétla nahoru a my z té odváděné práce alespoň něco měli.
Pozorujete dopad sankcí Evropské unie třeba i při nakupování v obchodech?
Je to znát. Snad právě tohle bude jeden z důvodů, aby se s tou situací něco udělalo. Bohatí Rusové si rádi kupují například auta a jejich ceny za poslední měsíc vyletěly o dvacet nebo pětadvacet procent nahoru. A Rusové to pociťují už i na potravinách. Jejich dovoz vždy byl obrovský, importuje se skoro všechno, a teď to zdraží. Nedokážu si představit, jaké to pro ně bude, když příjem budou mít nadále stejný.
Pojďme k samotnému hokeji. V Jekatěrinburgu jste si v minulé sezóně vybudoval pozici brankářské jedničky a teď potvrzujete, že oprávněně. Jste se svými výkony spokojený?
Je pravda, že si post jedničky držím. Zatímco před rokem mi ze začátku pomáhal kolega a během prvních čtyř měsíců jsem mohl pět šest zápasů vynechat a odpočinout si, teď mi ještě nepomohl a všechno bylo na mně. Prostě o dost náročnější první polovina sezóny.
Hodně vás těší šest vychytaných čistých kont? Žádný jiný gólman KHL se v aktuální sezóně nemůže pochlubit stejnou nebo dokonce lepší bilancí...
Každá nula samozřejmě potěší, důležité pro mě ale je i to, po jakém průběhu přišla. Někdy jsou zápasy, kdy na vás jde jen pár jednoduchých střel, jindy zase máte celou dobu dost práce. Ale mám radost, nuly jsem nikdy moc neuměl sbírat, většinou mi v koncích zápasů utíkaly. Snad ještě přijdou další.
Na přelomu listopadu a prosince vás ale postihla nepříjemnost. S dalšími členy týmu Jekatěrinburgu vás potkalo virové onemocnění, kvůli kterému musel být odložen zápas v Čeljabinsku. Jaký měla nemoc průběh?
Bylo to šílený. Stoprocentně jsme snědli něco, co nebylo dobrý pro naše těla. Kluci začali z ničeho nic zvracet, k tomu se přidaly průjmy a horečky. Zápas byl proto zrušen a my jeli z hotelu na letiště, odkud jsme měli odcestovat k dalšímu utkání.
Co se dělo dál?
Cestou na letiště, která trvala 25 minut, se nám zničehonic šest do té doby zdravých hráčů pozvracelo. Takže jsme jeli už v úplně pozvraceném autobuse. Bylo to opravdu hodně nepříjemný. V průměru na hráče jsme zhubnuli pět kilo, další dva zápasy proto pro nás byly nesmírně náročný.
Jak se viróza projevila ve vašem případě?
Chytil jsem ji v době, kdy už jsem byl trošku nemocný. Takže jsem byl úplně vysušený a dva dny v kuse jsem ležel v posteli s prášky a čajíčky. Snažili se mě dát dohromady, protože neměli nikoho jiného do brány. Druhý gólman byl dlouhodobě zraněný a třetí se čtvrtým se pos... Takže jsem prostě musel...
Nyní už se s reprezentací připravujete na Channel One Cup v Soči a Praze. Jak vůbec vnímáte zvyšující se brankářskou konkurenci v českém nároďáku s ohledem na domácí šampionát? V NHL se daří Pavelcovi s Neuvirthem, v KHL vám a Salákovi, v extralize zase Francouzovi nebo Hrubcovi...
Dalo se to čekat. Pár let bylo v minulosti hluchých, výběr nebyl moc velký a jezdili pořád stejní brankáři. Ale když jste se podívali na vyrůstající ročníky, bylo jasné, že konkurence se zvýší. A to se jenom potvrzuje. Pro český hokej je jedině dobře, že nemusí čekat na jednoho brankáře z NHL, jestli vypadne v play off a bude volný pro mistrovství.
A vy a mistrovství světa v Praze a Ostravě? Jde o velké lákadlo?
Každé mistrovství je lákadlo, ale já už to letos nepřeháním s motivací, jako jsem to měl u olympiády v Soči. Mně po sezóně končí smlouva v klubu a to nejdůležitější, co mě nejvíc zajímá, je, abych si vybojoval práci pro další sezónu. Zvlášť kvůli zmíněným problémům s rublem to nebude vůbec sranda.
Už jste na reprezentačním srazu stačil prohodit pár slov s bratrem Honzou, který válí v Magnitogorsku?
My už jsme se potkali v neděli na letišti v Moskvě, kde jsme všechno probrali.
Co zejména?
Hlavně let do Moskvy, který byl pro oba náročný. My měli s Jekatěrinburgem týmovou párty a uletělo mi letadlo. Osm hodin jsem pak v Moskvě ležel zpocenej a smradlavej na letišti a čekal na druhý spoj. (směje se). Tak jsme pak aspoň letěli z Moskvy do Prahy s bráchou společně.
