Článek
„Prožívám teď docela rozlítané období, pořád někam něco stěhuju a řeším hodně věcí. Snad to ale doma nějak pofackuju a 4. července odletím. Chci tam být o něco dřív, abych všechno omrknul a poznal lidi v klubu," prozrazuje držitel letošní Ceny Práva pro nejlepšího brankáře nejvyšší domácí soutěže.
S Litvínovem ještě stihl letní kondiční soustředění v Turecku. „Byl jsem hodně rád, že mě vzali sebou a užili jsme si uvolněnější atmosféru. Nebylo to žádné smutné loučení, spíš si kluci ze mě dělali legraci, co tam ještě dělám," tvrdí Francouz, ale v hlavě už má Čeljabinsk.
Těší se, že v klubu potká i krajana, útočníka Martina Růžičku. „Už jsem na něm vyzvídal, jak se tam měl. I teď si občas píšeme. Je super, že tam se mnou bude Čech, který v Čeljabinsku sezónu hrál a žil. Už jsem mluvil i s člověkem, jenž se v Traktoru stará o zahraniční hráče, a začali jsme řešit záležitosti týkající se mého bytu, auta a podobně," naznačuje. Rusky se Francouz učil ve škole.
Zabojuje o místo
„Azbuka mě neděsí, rozumět bych měl a mluvit snad taky," uvažuje a na dálku pozoruje, jakou podobu bude mít tým. „Sestava se docela hýbe. Přiznám se ale, že většinu hráčů neznám."
Svůj přesun do KHL vnímá jako určitý milník. „Odcházím na pomyslném vrcholu, tam ale budu začínat od nuly. Čeští gólmani mají v soutěži dobré jméno, tak doufám, že tu pověst budu zvelebovat, ne kazit," přeje si gólman, který má být v Čeljabinsku po odchodu Garnetta jedničkou.
„Pozici získám až tím, že ukážu, jak umím chytat. Slyšel jsem, že tam je dobrý mladý gólman. Bude to boj, ale já jsem typ, který se snaží jít nekonfliktní cestou. Chtěl bych, abychom se vzájemně podporovali a přáli si," říká.
