Článek
V týmu nováčka KHL bude hostovat z Třince, od prvotního zájmu z Popradu k finální dohodě však uplynulo dost času. „Já ale byl možností hrát KHL nadšený hned, jen jsem čekal, až se dohodnou kluby,“ odmítá Duba, že by sám vyčkával, jak se bude skládání kádru vyvíjet.
Nebylo by divu, i on měl jistě v hlavě memento loňského neúspěšného pokusu popradského celku o přihlášení do KHL, kdy nasmlouvaní hráči krátce před sezónou přišli o angažmá. „Samozřejmě jsem se snažil přes agenta zjišťovat, jak to v klubu vypadá, ale dokud člověk nepřijede na místo, stejně toho moc nepozná,“ vypráví třicetiletý gólman.
Drobné zádrhele čekal
Po náročné cestě z Finska tak může poznávat realitu na vlastní oči. Jaká je? „Je jasné, že když vzniká úplně nový klub, nějaké zádrhele se objeví, nikdo nečekal, že bude všechno hned klapat. Třeba šatny nám předělají, až odjedeme na jeden turnaj, ale všichni se tu snaží nám připravit co nejlepší podmínky,“ pochvaluje si dvojnásobný juniorský mistr světa, jenž se svým novým týmem dnes poprvé vyjede na led.
Soupiska ještě kompletní není, zatím na ní převažují Dubovi krajané. „Počítal jsem, že znám asi osm kluků, trenéra Rulíka i maséru Kuchyňu. Musím říct, že se mi ten kádr líbí čím dál víc,“ vypráví natěšeně.
Času je málo
Bude tým dostatečně silný, aby v KHL hrál důstojnou roli? „Nikdy jsem tu soutěž nehrál, těžko odhadovat. Ty nejlepší týmy mají určitě velkou kvalitu, ale budou tam i slabší celky. Každopádně moc času není, musíme se dát rychle do kupy,“ plánuje.
Víc bude vědět od 10. září, kdy Lev do KHL vstoupí. Do té doby si Duba potřebuje sehnat bydlení pro svoji rodinu. „Manželka je ještě ve Finsku, ale už jsme se i s ostatními kluky byli porozhlédnout,“ říká. Na úpatí Tater jistě o krásné vyhlídky není nouze. „Je to tu vážně krásné, i celkem dost možností k bydlení. Teď už jen mít štěstí na dobrý byt,“ přeje si Duba.
Byt je prioritou
Těší se i na to, že si v Popradě zahraje i golf. Vždyť jeho spoluhráč Václav Nedorost si místní hřiště nemohl vynachválit. „Určitě zajdu, ale teď je pro mě prioritou ten byt,“ zdůrazňuje gólman, jenž si za svoji kariéru užil cestování dost, prošel už jedenácti kluby.
„Ale nebylo to pokaždé dobrovolně. Vždyť na Spartě jsem měl osm let smlouvu, teď v Třinci tři,“ připomíná, že většina jeho angažmá byla hostováními. Oproti české, finské či švédské soutěži teď stráví při cestách na zápasy mnohem víc času v letadle. „Zatím se na to docela těším, i když to bude se spoustou zápasů nabité. Ale cestování mi nevadí, uvidíme, co budu říkat po půlce soutěže,“ usmívá se.
