Článek
Kazí vám porážka dojem z unikátního ligového zápasu na českém ledě?
Celý zápas jsme tady nehráli dobře. Sice jsme po první třetině vedli 3:0, jenže nechávali jsme Lvu úplně střední pásmo a jen stáli a čekali, co tam s námi soupeř ještě provede.
Hodně mrzí, že právě při vašem vyloučení dali domácí v závěru druhé části třetí kontaktní gól a rozjeli definitivní obrat skóre?
Vždy hráče zamrzí, když je faul potrestaný gólem, ale i takové věci k hokeji patří. Při předčasném odchodu z trestné lavice jsem si říkal, že už musíme začít hrát jinak, jenže nic jsme nezměnili. Domácí výborně bruslili, měli lepší pohyb a tím nás lehce dostali pod tlak.
Co s vámi dělalo vědomí, že se hraje v Praze?
Nechtěl jsem to nějak zvlášť prožívat, i když mi přišlo zvláštní, že na začátku utkání zněla česká hymna a tentokrát ji nehráli pro mne. Neřekl bych, že mě to rozhodilo, i když přece jen zvláštní pocit přijet po čtyřech letech angažmá v Rusku na ligový zápas do Prahy, jsem někde uvnitř měl.
Přijelo se podívat i hodně kamarádů?
Vzal jsem lístky pouze pro rodinu. Nemám to rád, když se takhle shání vstupenky pro kamarády a pokud mě opravdu někdo chtěl vidět hrát naživo, tak si to zařídil sám a přijel. Já si chtěl alespoň trochu užít své blízké. Manželka s dětmi totiž hned po Vánocích letěla z Čerepovce domů, tak jsme se zase skoro po měsíci mohli vidět.
Sloužil jste jako jediný český hráč v klubu i jako průvodce Prahou?
Trochu jsem spoluhráčům ukázal, kam se tady dá jít a co všechno by mohli vidět.
Doporučoval jste jim navštívit spíš pražské památky nebo obchody?
Samozřejmě, že památky. Nejvíc ale asi ty restaurační, o ně byl největší zájem. Řada kluků už v Praze byla, takže dobře věděla, na jaká místa a za čím vyrazit.