Článek
Poslední zápas kariéry jste odehrál už před více než rokem. Čemu se od té doby věnujete?
Hlavně dětem. Mají toho docela dost. Malé je devět, synovi je pět. Jsem táta na plný úvazek, vozím je všude jako takový uber-driver, jak tomu říkáme. Baví mě to. Dcera hraje tenis, opravdu ji to baví, chci ji podporovat. Já sám ho taky hraju, chodím i na golf. Byl to hezký poslední rok.
Musel jste si zvykat na velkou změnu režimu?
Jo, trvalo mi to. Ale když jsem kolem Vánoc skončil s tréninkem, vrhnul jsem se na sto procent na roli táty, což je hezké. Věnoval jsem se dětem, hodně jsme si na sebe zvykli. Je nezvyk najednou spát každý den doma, nelétat na zápasy. Teď je pro mě najednou divné, když se třeba tři dny nevidíme.
Co vám pomohlo smířit se s koncem kariéry, kterou jste chtěl ideálně zakončit na domácím mistrovství světa?
Na začátku to bylo psychicky složité. Ale když jsem začal trénovat, abych se vrátil, hned jsem věděl, že to nepůjde. Žádné otázky v hlavě nebyly, tam už byla jen jedna odpověď. A s tím se nedalo nic dělat.
Martin Nečas se chystá na arbitráž. Poslechnu si, jak jsem špatnej, a pak si podáme ruku Video: Sport.cz
Chybí vám hokej?
Chybí i nechybí. Faktem je, že jsem skončil kvůli zranění. Kdybych měl v hlavě, že bych ještě mohl hrát dál, bylo by to jiné. Snažil jsem se vrátit, abych stihl domácí šampionát, ale jak jsem začal trénovat trochu víc, nešlo to. Hlava se srovnala, že tak to prostě je. Chybí mi teda kamarádi, které si člověk v hokeji najde na celý život, ale samotný hokej tolik ne.
Kolikrát jste od té doby byl na ledě?
Jenom jednou o Vánocích jsem vzal děti na veřejné bruslení. Brusle jsem nechal doma, výstroj asi visí někde v Jižní Karolíně na zimáku. Od hokeje odpočívám. Jednou se k němu vrátím, ale teď na to ještě nemám chuť. Zatím mi stačí ho sledovat.
A když jste viděl českou jízdu za zlatem v Praze, nebylo vám do breku, že toho nejste součástí?
Naopak. Už jak jsem byl před dvěma lety na šampionátu ve Finsku a udělali jsme ten bronz, na 99 procent jsem věděl, že to byl konec. Taková hezká tečka. Tušil jsem, že odehraju ještě rok, ale do Prahy za dva roky už se nepodívám. Už tehdy jsem měl problémy. Takže já si nic nevyčítal, byl jsem za kluky strašně rád, jak to pro ně dopadlo. Moc jsem jim to přál. Mým snem bylo vždycky zajet na Staromák. A teď jsem to vnímal určitě jinak než před dvaceti lety, kdy se vyhrávalo skoro pořád.
Užil jste si tedy finále čistě jako fanoušek?
Jo, prožíval jsem to. Sledoval jsem ho v Americe sám doma na gauči v obýváku. Nemůžu koukat s někým, kdo tomu nerozumí tak jako já a kecal by mi do toho. (usměje se) Bral jsem to jako normální zápas, i když jsem samozřejmě věděl, o co jde. A byla to nádhera.
Gól Davida Pastrňáka ve finále mistrovství světaVideo: Česká televize
Věřil jste, že na mistrovství světa přijde chvíle Davida Pastrňáka?
Pasta neustále dokazuje, že on je hráčem pro velké momenty. Bohužel ještě nevyhrál Stanley Cup, ale i v play off v těch velkých zápasech vždycky něco dokáže, i když to někdy nemusí být přímo gól. Věřil jsem tomu, že v semifinále nebo ve finále jeho chvíle přijde. Vím, jak na sobě přes léto i během sezony pracuje. A dobré věci se stávají dobrým lidem. Byl jsem moc rád, že to tam pak se Švýcary poslal. Takových gólů dává v NHL hodně. Všechno bylo prostě super, včetně Vorase (Jakuba Voráčka), který to komentoval v televizi. Takový moment jsme přesně potřebovali jako inspiraci pro děti. Já to jako malý měl pořád, teď tady dlouho nic nebylo. Pastův gól se bude opakovat ještě dlouho a myslím, že to českému hokeji jenom pomůže.
David Pastrňák na golfu s bývalým parťákem z Bostonu Davidem Krejčím. Golfová byla i Pastova rozlučka se svobodouVideo: Sport.cz
Právě ve dvojici s Pastrňákem teď soutěžíte na golfovém turnaji českých a slovenských hokejistů v Popovičkách. Jak jde nejlepšímu českému hokejistovi současnosti golf?
Za posledních pár let udělal docela velké pokroky. Umí to hodně dobře s driverem. V létě spolu rádi hrajeme. Jsme jako všichni hokejisti soutěživí. Vždycky se musíme o něco vsadit, ať už o peníze, nebo o nějakou blbost.
Pastrňák zmiňoval, že jste proti sobě hráli golf na jeho rozlučce se svobodou. Tam jste ho prý porazil, ale on vám to pak vrátil na baru, kde jste usnul. Mluvil pravdu?
S golfem má samozřejmě pravdu. A s tím barem… Byl jsem hodně unavený. Na rozlučku dorazil i náš bývalý spoluhráč Torey Krug. Přijel o den dřív, takže padlo nějaké pivko. A Pasta prostě umí hecovat, ať už jde o hokej, golf, tenis, nebo pivo. (usmívá se)
