Jak jsem si zachytal? Mokře, smál se po zápase s mistry světa gólman parahokejistů Kudela

Je to prohra se ctí a velké povzbuzení pro celý tým. Takhle dobrý výsledek jsme s Američany jsme dlouho neuhráli.

No, když se na sebe podívám, tak řeknu – mokře (ukázal propocený dres - pozn. aut.). Na nedostatek střel si stěžovat nemůžu.

Vůbec ne. Bylo to jako před každým zápasem. Na to jsem si už zvykl. Před dvěma lety bych byl nervózní, ale teď už ne. Už jsem byl v klidu. Nechytal jsem proti Američanům poprvé. V roce 2019 taky tady v Ostravě i na nějakých dalších turnajích. Jsem na jejich tempo zvyklý. Podle toho jsem se i připravoval, ale lhal bych, kdybych řekl, že jsem se nezapotil.

Pomohlo mi samozřejmě hodně, protože tohle opravdu potěší. Nevydaří se ho chytit pokaždé. Dnes ano a pomohlo mi to.

Na rovinu musím říct, že úplně nejtěžší moment to nebyl. Nevytáhl extra blafák, kterých bych neznal.

U brankářů v parahokeji to je jediné, co můžeme udělat. Nejsme zrovna vysocí, máme pod tyčkou hodně místa, když není rychlá lapačka, je to špatně.

Nevyčítal jsem si nic, co chcete v takové rychlosti? S přibývajícím časem už jsme byli víc a víc unavení a dělali jsme chyby. Čekal jsem, že dostanu góly dříve. Udržet dvacet minut nulu proti Američanům je sakra velký úspěch.

Před dvěma lety to bylo 2:10 už po druhé třetině. Teď jsme je drželi a sakra smekám před klukama z Ameriky, jak mě ocenili. Kroutili hlavami, co všechno jsem jim chytil. Myslím, že můžou být spokojení i s tím, že se trefili aspoň párkrát. (smích)

Asi ano, jeden z nejpovedenějších zápasů mé kariéry.

Uvidíme, jak budou připravení. Myslím, že mají teď dva zraněné hráče, i když to u nich asi velkou roli hrát nebude. Snad se nám zápas povede tak, jako proti USA.