Článek
Lang začínal s hokejem v Čechách, nastupoval za mládežnické výběry Prostějova či Znojma, ale jak sám říká, systém práce s mládeží mu nevyhovoval. „Čím jsem starší, uvědomuji si to víc. Moje generace na to doplatila, potenciál se rozvíjel jen u vyvolených a ten průměr, do kterého jsem spadal i já, musel poslouchat pokyny a nic nemohl," říká pětadvacetiletý hokejista.
Rozhodl se tedy odejít do Ameriky, kde nastupoval v juniorské lize WSHL, odkud poté přešel do Kanady. „Snil jsem o tom, že v zámoří budu hrát na té nejvyšší profesionální úrovni, že to někam povede, ale zjistil jsem, že to takhle nefunguje. V těch nižších ligách může hrát opravdu každý," rozpovídal se Lang o svém vystřízlivění, které přišlo asi ve 20 letech.
„Začal jsem víc studovat tu ligu, co tam hraje za lidi. Zjistil jsem, že tam hraje hrozně moc národností. Hrál jsem s klukama ze Španělska nebo Argentiny," řekl s tím, že hokejisté to nebyli špatní, byli šikovní, ale nedosahovali takové úrovně, na kterou jsou třeba zvyklí v Česku.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
V nižších ligách se mu však dařilo a byl dokonce v kontaktu s kluby z OHL (jedna ze tří hlavních kanadských juniorek), nakonec to však nedopadlo. Řada hráčů si podle něj pokazí životopis působením právě v nižších soutěžích, i když kvalitativně má navíc. Pak se na ně nahlíží z pohledu toho, kde hráli, nikoliv z toho, co umí na ledě.
„Často se stává, že kvalitní hráč jde radši hrát nižší soutěž, kde si ale vydělá víc peněz a dostane více prostoru, než aby se někde trápil, ale to ti lidé nevidí. Místo něj pak ve vyšší lize hraje kluk, který třeba na to nemá, ale zaplatí si to," odkrývá pozadí toho, jak to v některých klubech, nikoliv jen v zahraničí, ale i v českém prostředí, chodí.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Působení v zámoří s tolika cizinci mu však otevřelo oči v tom, kolik národností vlastně může hrát hokej a začal se více zajímat o zahraniční a pro některé možná ne příliš atraktivní hokejové destinace. Jako první okusil angažmá v Turecku, kde působil v sezoně 2019/20. V tu dobu už však za sebou měl působení v Česku, Rakousku, Americe, Kanadě a Německu.
„Zjistil jsem si, že v Turecku hrají třeba i borci, kteří za sebou mají deset sezon v KHL a na kontě dva Gagariny, borci draftovaní do Washingonu Capitals, tak jsem si řekl, že podmínky v lize asi nebudou úplně špatné a šel jsem to zkusit," řekl Lang.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Klub mu umožnil i koučovat u áčka, mládeže nebo působit u týmu jako manažer, což byla pro něj cenná zkušenost, ke které se málokdo dostane. „Není podle mě umění naučit něco kluka, který k tomu má podmínky a předpoklady, umění podle mě je naučit něco člověka, který pro to nemá žádné zázemí," hodnotí.
Jako hráč a asistent kouče působí i nyní v bulharském klubu CSKA Sofia, se kterým má podepsanou dvouletou smlouvu. „Teď v létě jsme měli i hokejový kemp, kde je postavený stadion přímo na pláži, což bylo super. Z ledu jste se mohl jít hned koupat. Nemusíte hrát NHL na Floridě, když můžete hrát v Bulharsku," uvedl Lang s úsměvem.
Hokej ho baví a to, co dělá, mu dává smysl. Nezastírá však i fakt, že si užívá to, co mu angažmá v exotických ligách přináší, a to, že si v podstatě užívá dovolenou zadarmo. „Zní to jako pohádka, ale není to tak jednoduché. Každý hráč má jiné podmínky, já se asi pro to narodil a mám štěstí na kluby, kteří mu poskytnou výhodné podmínky," řekl.
Podle něj je však důležité, umět v životě i něco jiného, než jen „plácat do puku." On sám třeba přes léto vypomáhá svému kamarádovi v autodopravě. „Práce šlechtí. Nikdy nevíte, co se stane," řekl.
Stejně to má nastavené i jeho kamarád hokejista Marek Malinský, se kterým hrál v Kanadě, Americe, Litvě a teď spolu budou hrát v Bulharsku. I on má na svém kontě angažmá v 10 zemích světa. Krom hokeje se věnuje masážím. Oba hráči mají společný cíl. „Chtěl bych se s Maliňákem dostat na červený gauč v Show Jana Krause," řekl se smíchem Lang.
Na začátku září se vypraví do Egypta, kde si zahraje pár zápasů. „Doufám, že hodím hokejovou tašku na velblouda a vyrazím na trénink," směje se. Pak se musí vrátit na sezonu do Bulharska.
Na otázku, zda někdy nelitoval toho, pro jaký způsob života se rozhodl, odpověděl jasně. „Ano, asi jsem myslel, že budu jako Pastrňák a budou o mě psát, že jsem každý den dal dva góly, ale ví se o mě jinak, a to mě těší. To, co dělám mě baví. Plním si svůj klukovský sen," dodal.
