Davos - Pardubice 5:3Pardubice dřely, ale ve finále už jim došly síly. Pohár patří po dvanácti letech Davosu

Domácí klub i s českým legionářem Matějem Stránským slaví šestnáctý triumf v historii, čekal na něj od roku 2011. Zástupce extraligy tak potřetí za sebou na prestižním turnaji ve Švýcarskem obsadil druhé místo. Dynamo navázalo na finálové porážky Třince a Sparty, posledním českým vítězem Spengler Cupu zůstává Jihlava z roku 1982.

Davos se dostal do zápasu o trofej po dlouhých jedenácti letech a jeho motivace uspět byla obrovská. Totéž platilo pro Pardubice, které před premiérovou účastí v silvestrovském finále, měly sotva třináct hodin na odpočinek po neskutečném semifinálovém obratu. Přesto ještě nabité euforii začaly aktivně, hrály hodně s pukem a snažily se o častou střelbu.

Ironií osudu pak Martin Bučko, stejně jako o den dřív proti Kanadě, přišel o gól až na základě coach challenge. „Stalo se mi vůbec poprvé v kariéře, že sudí neuznali můj gól. Že to tady bylo dokonce ve dvou zápasech po sobě, to už je trochu frustrace,“ kroutil hlavou slovenský obránce, který ve 13. minutě od modré čáry propálil Aeschlimanna.

Davos ale uspěl s trenérskou výzvou, neboť sudí u videa odhalili milimetrový ofsajd při zavezení kotouče do útočného pásma. Kousal tam bohužel vjel o zlomek sekundy dřív než Zohorna s pukem. A smůla se na Dynamo lepila dál.

Uplynulo jen 46 sekund, když udeřilo na druhé straně. Stránský vybojoval puk za brankou a po spolupráci s Haapalou připravili střeleckou pozici Rasmussenovi, jenž čtvrtým gólem v turnaji otevřel skóre. „Měli jsme v první třetině navrch, jenže do vedení šel soupeř,“ litoval Bučko.

Na konci úvodního dějství se odehrál i zvláštní incident na domácí střídačce. Slovenský útočník Jurčo při návratu z ledu vztekle praštil holí do mantinelu, což se zjevně nelíbilo kanadskému trenérovi Holdenovi a podle záběrů televizních kamer hráče vyloženě seřval, dokonce ho prudce zatáhl za dres. Zjevně mezi oběma padlo pár ostřejších slov, ale přestávka vše uklidnila.

Davosu se díky gólu z hole švédského reprezentanta hrálo lépe a jeho krajan Bristedt ve vyložené šanci trefil tyčku. Navíc začínalo být na ledě znát, že švýcarský celek s jedenácti krajánky v sestavě měl před finále přece jen víc času na regeneraci. Pardubicím docházela síla v osobních soubojích, uvadaly i bruslařsky.

Nordströma ještě vychytal Klouček a dorážka se otřela o brankovou konstrukci, ale ve 32. minutě se prosadil Corvi, jemuž nabíjel další Švéd v domácím dresu Olofsson. O chvíli později Nussbaumerova střela rozezvučela horní tyčku.

Energii vrátila Dynamu až využitá přesilovka, Hyka se trefil hned sedmnáct vteřin po usednutí faulujícího Bristedta za katr. A to nebylo od hostů zdaleka všechno. Za 13 sekund vyrovnali, když znovu Radil přihrál na gól, tentokrát Kousalovi. „Dostali jsme se skvěle zpátky do zápasu, najednou všichni hodně ožili. Zase se ukázala síla charakteru týmu,“ říkal útočník Patrik Poulíček.

Emoce byly na obou stranách, došlo i na rvačku dvou českých hráčů. Domácí Stránský se dostal do potyčky s Radilem, jenže na pardubický tým se znovu přilepila smůla. Zbývalo totiž jen 62 sekund do konce druhé třetiny, když Dahlbeckem vystřelený puk se po odrazu od Košťálkovy brusle dostal až za Kloučka.

Davos tak šel ve výteční hokejové atmosféře do kabiny s těsným náskokem, který navýšil v okamžiku, kdy bylo z třetí části odehráno teprve 31 vteřin a zase k tomu přispěla nešťastná teč pardubického obránce. Rozhodující góly domácích zapsali švédští hráči.

Na druhou Rasmussenovu branku v zápase navázal po Poulíčkově ztrátě puku Olofsson, jehož trefa znamenala vedení 5:2. Mandát zvládl už jen snížit, další zázračný obrat jako proti Kanadě už vyšťavené Dynamo nezvládlo. „Poznali jsme na vlastní kůži, jak skvělé legionáře, zejména ze Švédska, má v kádru Davos. Ale kluci nechali na ledě úplně všechno, co v sobě našli a vzdorovali silnému protivníkovi statečně,“ říkal asistent pardubického kouče Marek Zadina.