Článek
Načež se odevzdal do rukou členů výkonného výboru, kteří ve středu v tajném hlasování rozhodnou, zda by měl pokračovat ve funkci. Pokud bude odvolán, nebude s tím prý mít problém...
Co se na velitelství motostřelecké divize v Plzni, kde působil jako vyšetřovatel, dělo, je součástí svazku uloženého v Archivu bezpečnostních složek. Král své angažmá u kontrarozvědky nepopírá, osmdesát procent informací zveřejněných deníkem Sport ovšem označuje jako nepravdivých.
"Ať si každý sáhne do svědomí," řekl v reakci na kauzu bývalý skvělý útočník Vladimír Martinec.
Hokejový boss ale nevyhodnotil své jednání jako něco nemorálního. Omlouvat se? Podle něj není třeba. Taková byla doba. A kdo ji nezažil, ať nesoudí.
Z dnešního pohledu možná Královi více než 30 let staré dění opravdu připadá jako přetrhaný film pro pamětníky. Marginálie, kterou není třeba se zatěžovat.
Nad čím by se ale ostřílený advokát zamyslet mohl, je jeho současné chování k těm, kteří o třaskavém případu informovali.
Novinář, jenž o inkriminovaném svazku píše, se narodil 'deset let poté', co hokejový šéf z vojny přišel. Takže pro Krále není partnerem k rozhovoru. A vůbec, co si to dovolujete psát, když jste nebyli na vojně?
Další novinář už sice má podle Krále odpovídající věk, renomé, možná i hodnost, ovšem při působení na hokejovém svazu 'byl línej jako veš', takže ho šéf chtě nechtě musel vyhodit.
Ostatně celý deník Sport, který je k hokejovému dění v Česku pod Královým vedením značně kritický, nestojí svazovému prezidentovi za odpovědi. Ale stojí mu za osobní výpady a ironickou dikci.
Kdo čekal od Královy tiskovky náznak pokory a sebereflexe, ten měl dosti naivní představy. Cílem nebyla omluva, ale vlastně ani obhajoba. Jen trochu zdlouhavá předehra k ráznému připomenutí: Kdepak, nekončím! A ve středu to chci mít potvrzené i výkonným výborem.
