Hlavní obsah

Zohornovi dělají syny. Útočníci už jsou, potřebujeme ještě brankáře a obránce, směje se Hynek

Po šesti letech a třech zahraničních štacích se vrátil tam, kde nad hlavu dvakrát zvedal pohár pro extraligového šampiona. „Kometa byla jasná volba. Chtěli jsme se vracet tam, kde jsme to znali,“ přiznává útočník Hynek Zohorna. Ve 34 letech ho domů přivedlo i narození druhého syna, leč našel tu jinou Kometu, protože z týmu, který soutěži kraloval před vládou Třince, jsou v tom současném vedle něj už jen Martin Zaťovič a Michal Gulaši.

Za těch šest let se v Brně ani Kometě nic moc nezměnilo, říká navrátilec Hynek ZohornaVideo: Sport.cz

Článek

Jak se změnil Hynek Zohorna za těch šest let?

Poznal jsem kus světa a určitě jsem odolnější, než když jsem odcházel. Do Lahti jsem šel z Komety ve 28 letech a byla to moje první zahraniční štace. Bylo to v mnohém nové, ať už šlo o učení jazyků, ale změnil jsem tam úplně pohled na hokej, na tu práci. Trávili jsme na ledě víc času, zaměřovali se na střelbu, což jsem do té doby neznal. Sezona se mi tam povedla a já odcházel na další dva roky do Amuru Chabarovsk v KHL. A zase to bylo úplně jiné.

Seriál Sport.cz ke startu Tipsport extraligy

Hokejová Tipsport extraliga startuje už 17. září. Server Sport.cz vám proto každý den přináší rozhovor se zástupci každého ze čtrnácti klubů od Kladna až po mistrovský Třinec včetně exkluzivních videí.

V čem?

Byla to skvělá štace, ale nejsložitější byly lety a časové posuny. Ve Finsku se hodně trénovalo, v Rusku jsem trávil víc času v letadle než na ledě. Letěli jsme na trip, hráli čtyři zápasy obden. Po každém z nich se letělo jinam, přespalo, hrálo a zase znovu. Občas jsem nevěděl, kde jsem. Když jsme se vraceli z Petrohradu, bylo to do Chabarovsku nějakých 12 hodin letu s mezipřistáním u Bajkalu, kde se natankovalo. K tomu si přidejte sedmihodinový časový posun. Takže odlétáte v deset večer a doma jste v pět šest odpoledne druhý den. Po dvou letech jsme se tak vrátili do severských zemí.

A vy se upsal švédskému Oskarshamnu.

Nejdřív na rok, ale celé rodině se tam líbilo, tak jsem prodloužil kontrakt. Tam to bylo víc rodinné, trávili jsme spolu dost času. Byli jsme u moře v menším městě, které mělo 20 tisíc obyvatel.

Jen poslední sezona se nepovedla, když klub spadl z nejvyšší soutěže. Prohrál sérii posledního z předposledním.

A mně to přijde férové, že není nějaké další čekání na soupeře v baráži. Byli jsme poslední, předposlední skončilo HV 71, takže se hned hrálo play out o to, kdo sestoupí. Zdá se mi to spravedlivé, protože tým má čas během sezony pracovat. My jsme se ze dna neposunuli, ani když v listopadu přišly změny. Pořád jsme se nemohli chytit. Nakonec jsme prohráli sérii v sedmém zápase a spadli jsme. Z nižší ligy pak automaticky postupuje vítěz. Ale do Česka jsem návrat směroval tak jako tak. 4. července se nám narodil druhý potomek a chtěli jsme se vracet tam, kde jsme to znali.

Co máte?

Kluka. My umíme jenom kluky. Ještě do té naší rodinné party potřebujeme brankáře a obránce, útočníci jsou. Brácha Tomáš (útočník Pardubic) má také prvorozeného syna, takže se na tom usilovně pracuje.

Jak se těšíte na vzájemné extraligové souboje?

Moc. Až přijde týden zápasu, tak to bude ještě víc. S ním i Radimem (nejmladší bratr) jsme se v létě viděli skoro každý víkend u našich v Chotěboři. Tomáš měl letní přípravu v Pardubicích, já ji dělal v Telči a Radim byl přes týden v Praze.

Radim skončil svou zámořskou štaci a vzal angažmá ve švýcarském Luganu. Nelákali jste ho do extraligy?

Ne, ne. Docela se do Švýcarska těšil. Sám je nastavený, že Ameriku v sobě pořád má, že by to zkusil, kdyby se naskytla šance. Ale je teď kousek od nás. Má to hodinu letu do Milána, odsud hodinu do Lugana.

Jaké máte cíle v sezoně?

Kdyby se naskytla šance v reprezentaci, tak budu rád, a v Kometě chceme hrát o nejvyšší příčky.