Článek
Jak moc nešťastná prohra bolí?
Strašně. Když vyrovnáte dvougólový náskok soupeře a pak zápas ztratíte gólem v poslední minutě, vždycky je to těžká rána. Navíc my jsme už poněkolikáté prohráli o gól. Štve nás to i proto, že už nastala situace, kdybychom měli pravidelně sbírat body. Jenže to pořád ne a ne!!!
Západočeši však přece jen měli více šancí?
Je to Plzeň. Myslím ale, že zápas byl vyrovnaný. Dva góly dali z přesilovek, my všechny tři při hře pět na pět. Remíza by tomu určitě slušela víc.
Přesilovky asi byly s ohledem na výsledek klíčové?
Udělali jsme nějaké zbytečné fauly. Hra potom, hlavně ve druhé třetině, byla hodně rozkouskovaná. Těžko se pak sestava dává dohromady, protože někteří kluci nechodili na led vůbec a pak se hůře dostávají zpátky. Jak ale říkám, vrátili jsme se do zápasu kontaktním gólem na konci druhé třetiny, pak jsme vyrovnali, ale bohužel...
Jan Káňa, který zbytečně přišel o puk před vítězným gólem Plzně, vypadal hodně zničeně. Jak jste to vnímal vy?
Já jsem ten moment vůbec neviděl. Těsně předtím jsem přijel z ledu na střídačku, a ještě jsem se tam chvíli vydýchával. Kluci říkali, že to měl těžké. Byl tam sám s pukem a Plzeňáků na něj bylo více. Něco takového se prostě někdy stane a je jedno, kdo u toho byl.
V úterý se po delší době nehraje, takže budete mít nějaký čas, abyste nešťastnou prohru hodili za hlavu. Souhlasíte?
Určitě. Zmobilizujeme síly, trochu odfrkneme a v pátek do toho vletíme nanovo, plni sil. Věřím, že konečně najedeme na nějakou vítěznou vlnu a půjde to.
Vraťme se ještě k tomu vašemu gólu. Rozhodčí ho dlouho zkoumali na videu. Neměl jste obavy, zda bude platit?
Rosťa Olezs říkal, že byl před brankovištěm, a pokud byl v kontaktu z gólmanem, tak ho do něj hodili plzeňští hráči. Proto jsem věřil, že ho sudí uznají. A také, před zápasem jsem s malým synem ležel doma v posteli, viděl jsem, jak spal s rukama nad hlavou, a tak jsem si říkal, že už asi slaví nějaký gól. Takže jsem tušil, že by mi to tam mělo spadnout.
