Ženu jsem doma zpražil, že nám nevěří, vtipkoval třinecký Voženílek

Pocity vítěze extraligy zažíváte poprvé v kariéře. Jaké jsou?

Je to super pocit, nemám teď moc myšlenek. Užívám si to a jsem rád, že to takhle dopadlo.

V posledním zápase sezony jste sehrál výraznou roli. Byl jste speciálně motivovaný?

Jen jsem chtěl za každou cenu dneska vyhrát, už to bylo opravdu dlouhé a síly ubývaly. Včera jsem si říkal, že dneska vyhrajeme 1:0. To bohužel nevyšlo, ale dali jsme na 2:1 a dotáhli to do konce, to je hlavní.

Do finále jste prošli až z předkola, jak složitá to byla cesta?

Bylo to strašně náročné, o to je to cennější. Měli jsme hrozně kvalitní soupeře – Litvínov, Spartu, Pardubice a teď Hradec Králové. Moc si toho vážím, soupeři byli skvělí.

Motivovalo vás, že se Třinci po nepříliš povedené základní části moc nevěřilo?

Je to pravda. Už před Litvínovem mi paní doma říkala, co četla, a já jsem ji v uvozovkách zpražil. Říkal jsem: Ty vůbec nevíš, jaké kouzlo je v tomhle týmu! Já jsem věřil už před play off, že můžeme jít hodně daleko. Ten tým je dost specifický.

K titulu jste potřebovali v play off dvaadvacet utkání, kde jste brali síly?

Moc jich nebylo, ale vždycky v sobě musíte nějaké vyhrabat a odevzdat to na tom ledě.

Budete mít vůbec síly na slavení?

Síly slavit budu mít určitě. Doufám, že mi kluci ukážou, jak se takový titul slaví.

Je to pro vás životní sezona?

Určitě. Vyhrál jsem mistrovský pohár, což se mi v životě nepovedlo. Je to nejlepší sezona v životě.

Co vás nyní čeká?

To nevím. Doufám, že další pohár.

S reprezentací? Věříte, že přijde pozvánka od Kariho Jalonena?

Kluci to řešili, já ale opravdu nevím. Co přijde, to přijde.

Na ni byste síly ještě našel?

Je to o to složitější. Ta sezona byla fakt dlouhá a kluci v reprezentaci už měli čas se sehrát, Kari s nimi mohl pracovat. Ať tam budu, nebo ne, budu jim strašně přát. Měl jsem v sezoně možnost tam nahlídnout a líbilo se mi, jak to funguje. Doufám, že budou úspěšní.

Už vám proběhla hlavou dosavadní kariéra? Hostování po klubech, zlomená čelist a teď titul?

Už v průběhu finále... Patrik Miškář, Radek Pilař, s nimi jsem hrál v dorostu v Hradci nebo v Litoměřicích. Na pokoji jsme spolu hráli hry na telefonu. Na to jsem si vzpomněl. Jsem rád, že kluci se dostali nahoru do týmu a že se jim dařilo.