Článek
Když Holý, kterého si vyhlédl na pražské hokejové scéně trenér Luděk Bukač, v roce 1974 přišel jako velký talent do Sparty, měl za sebou už mezinárodní zkušenost. Na turnaji olympijských nadějí socialistických zemí, známém jako Družba, byl vyhlášen nejlepším útočníkem turnaje.
Zahrál si tzv. nulté MS do 20 let ve Winnipegu, kde se vešel do All Star týmu a o půl roku později odjel jako náhradník národního týmu dokonce na Kanadský pohár, odkud si přivezl zvláštní památku v podobě dresu s číslem 32, který patřil Pierru Bouchardovi, třetímu brankáři domácích, s nímž směnil svou „čtyřiadvacítku“. Oba dresy zůstaly na ledě nepoužité. Holý se dočkal v reprezentaci celkem 23 zápasů, včetně účasti na ZOH 1980 v Lake Placidu.
Karel Holý na archivním snímku
Stal se v té době neodmyslitelnou oporou pražského klubu, ale na mistrovský titul za celou kariéru nedosáhl, a to ani během vojny v Jihlavě v sezoně 1979/80. Holý nastřádal v československé lize celkem 421 utkání. Jeho neodmyslitelným parťákem byl Pavel Richter, s nímž v lajně odehráli ve Spartě mnoho utkání, společně odešli v roce 1987 na závěr kariéry na angažmá do německého Kaufbeurenu
Dokonce v kultovním seriálu Nemocnice na kraji města zazněla věta fiktivního hokejového reprezentanta Přemysla Rezka v hereckém podání Viktora Preisse, že ho „ve Spartě zkoušejí vedle Holýho a Richtra.“
Ve šlépějích otce šel i syn Martin, který na přelomu tisíciletí také oblékl extraligový dres Sparty. Sám Holý po krátké přestávce věnované obchodu vedl sparťanské juniory a žáky jako trenér a později působil osm let jako šéf extraligové disciplinárky.
