Článek
Bolí poslouchat, jak o pár metrů vedle slaví soupeř postup do finále?
Ono to bolí po každé sezoně, když to takhle dopadne. A je úplně jedno, jestli prohraješ čtvrtfinále nebo semifinále. Tenhle pocit, který teď v nás je, si musíme zapamatovat a vyhrabat ho příští rok v play off. Abychom si vzpomněli, jaké to teď je.
Co zejména rozhodlo o konci Sparty už před finálovou bránou?
Sami jsme si to pos*ali. Pak jsme z toho chtěli udělat zázrak. Dneska to bylo od nás takové smíšené. První půlka zápasu vypadala jako ty první dva v sérii, potom jsme se zase nadechli, ale to už pro nás bylo pozdě. Série to ale byla super, šlo se do sedmého zápasu. Tohle se od play off chce a čeká. Ale ten průběh měl být úplně jiný...
Mohly vám v závěru série chybět fyzické či psychické síly, které jste museli od stavu 0:3 na zápasy vynaložit?
Ne. Síly chybět nemohly. Ještě jsem nezažil, jak jsme měli teď ve Spartě natrénováno. O silách to prostě nebylo. Každý zápas v play off na vás dopadne psychicky trošku jinak. Ale my už jsme si v této sérii třikrát zažili, jaké je to, hrát o všechno, zatímco Liberec to ve čtvrtek poznal poprvé.
Zleva Adam Musil z Liberce a Adam Polášek ze Sparty.
Zatímco v základní části jste měli ze všech týmů nejlepší přesilovky, za sedm zápasů semifinále jste proměnili jen tři. I tohle je jeden z hlavních důvodů vyřazení?
Jsme úplní debilové. Celou sezonu hrajeme něco úplně jiného, pak přijde play off a my si to začneme komplikovat jako vocasové. Jako kdybychom byli na přesilovce poprvé. To bylo jako nebe a dudy. Fakt strašný, naše přesilovky byly (v porovnání se základní částí) jako svatba a pohřeb. A co se týče oslabení, tak to jsme teda pos*ali úplně neuvěřitelně. Ještě pořád nevím, co se stalo. Máme nejlepší oslabení v lize, jdeme na Liberec a ten nás rozebere jako školáky.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
