Článek
„Poté, co bylo jasné, že se v Pardubicích na prodloužení smlouvy nedomluvím, se mi záhy ozvala s nabídkou Kometa. Zájem mě potěšil. Domluvili jsme se a já jsem rád, že budu opět hájit barvy klubu, který má vysoké ambice,“ tvrdí Říčka.
Za tříletým angažmá v Dynamu se bude ohlížet s poněkud smíšenými pocity. „První rok byl výborný, avšak poté se moje role v týmu postupně trochu umenšovala. Zvlášť po těch velkých nákupech, pro něž se rozhodlo pardubické vedení. Závěr mého působení byl bohužel dost hořký. Play off je pro každého hokejistu vrcholem, byť už třeba ví, že v další sezoně bude oblékat jiný dres. Sledovat zápasy jen z tribuny nebylo vůbec snadné,“ ohlíží se za působením v Dynamu, které nakonec podlehlo v extraligovém finále v sedmi utkáních Třinci.
Teď už se Říčka soustředí výhradně na Kometu. „Ještě jsme se nijak podrobně nebavili o tom, co se ode mě čeká. Na to je dost času. Mám už toho ale v extralize hodně za sebou, a tak v Brně určitě vědí, koho brali. Přestup beru jako další impulz v kariéře. Chci dát co nejvíc gólů, mít po celou sezonu vysoce konstantní výkonnost a být mužstvu co nejvíc platný. Budeme mít mix zkušených borců a dravého mládí, a tak věřím, že můžeme být úspěšní,“ přeje si trojnásobný reprezentant.
Trochu ho překvapilo, že v Kometě nečekaně skončil kouč Jaroslav Modrý, s nímž si ještě nedávno volal. Dosavadní hlavní kouč brněnských hokejistů se z rodinných důvodů vrátil do Spojených států, kde má rodinu. „Jsem rád, jak to po jeho odchodu dopadlo, a už se těším na novou sezonu,“ kvituje Říčka s povděkem, že tým převzal Kamil Pokorný, jenž měl být původně Modrého asistentem.
S Kometou se připravuje už čtvrtý týden. „Šel jsem tak trochu do neznámého prostředí, ale cítím se tady výborně. Víc jsem se znal jen se Zdeňkem Okálem, s nímž jsme byli před lety tři roky parťáky ve Zlíně. Tady jsem se potkával i s Tomášem Rachůnkem, který ze Zlína pochází. Ostatní brněnské kluky jsem donedávna znal jen jako protihráče, ale rychle jsem mezi ně zapadl,“ těší ho.
Říčka prozradil, že s přibývajícím věkem upravil životosprávu. „Dřív jsem vážil až 94 kilo. To bych v současném moderním hokeji, který je zejména o bruslení, rychlosti a pohybu, asi už neuspěl. Poslední čtyři roky se proto snažím o svoje tělo hodně starat. Upravil jsem stravu, zejména večer jím hlavně saláty. Mám nyní kolem 85 kilogramů, což považuju za optimální. Fyzicky se cítím skvěle,“ netají rodák z Havířova.
Už je natěšený na brněnské fanoušky. „Když jsem jezdil do Brna jako host, na stadionu byla pokaždé neskutečně bouřlivá atmosféra. Zvlášť když jsem tady hrál se Spartou,“ pamatuje si Říčka, že pražský klub je z pohledu brněnských příznivců pro jejich mužstvo největším rivalem. „Jsem moc rád, že je teď budu mít v zádech. Když člověk vidí, jak tady lidi hokejem žijí, tak to o to víc hráče na ledě baví,“ svěřil se.
S přítelkyní se už stihl z Pardubic do Brna přestěhovat. „Bydlíme v městské části Komín. Brno se nám líbí, je tu spousta možnosti k vyžití. Už jsme ale zjistili, že s dopravou to tady není příliš růžové. Na silnicích jsou občas zácpy, a tak ráno vyrážím na trénink raději s časovou rezervou,“ prozradil Říčka.
Již vyzkoušel také městskou hromadnou dopravu. „Šalinou jsem už taky jel,“ použil s úsměvem výraz z brněnského hantecu pro tramvaj.
