Článek
Vánoční období jste úplně klidné neměli, tým bojoval s virózou. Jste už z nejhoršího venku?
Nebylo to ideální, obzvlášť v naší situaci. Nemáme úplně široký kádr, potřebujeme každého hráče. Naštěstí už největší vlna virózy odešla a většina kluků se vrátila.
Vás nemoc minula?
(klepe si na zuby) Musím zaklepat, ale držím se. Už v nároďáku, kde jsme měli dost nemocných, jsem nic nechytnul. Teď taky ne. Asi se mi vrací, že pravidelně beru vitamíny a otužuju se.
Jaká byla vaše motivace se začít otužovat?
Dřív jsem hodně trpěl na nemoci. Každou sezonu jsem chytnul chřipku klidně třikrát. Poslední tři roky se otužuju každý den v kádi se studenou vodou. Cítím, že mi to fakt pomáhá.
Lákalo by vás i skočit do rybníka?
Určitě, má to úplně jiný nádech a krásnou atmosféru. Ale nechci to riskovat. Kdybych se pak ještě musel venku převlékat, mohl bych prochladnout. Otužování v kádi mi vyhovuje, máme ji v Plzni na zimáku a hlavně i na zahradě doma ve Zlíně. Cítím, že mi to pomáhá.
Ačkoliv jste ve Zlíně hrál naposledy před devíti lety, máte domov pořád tam?
Jo, jo, mám tam rodinu, pochází odtamtud i manželka. Postavili jsme si tam nový dům. Chtěli jsme mít zázemí ve Zlíně i kvůli dceři, aby měla kontakt s babičkami. Já se teda do Zlína během sezony moc nedostanu. Ale vyhovuje mi i Plzeň. Bydlení tu mám dobré, je tu dost restaurací, a když přijede malá, mám ji kam vzít. Kočovný život hokejisty si užívám.
Takže po sezoně v Plzni si zase sbalíte kufry a vyrazíte jinam?
Takhle bych to určitě neviděl. O odchodu nepřemýšlím. Posledních šest let jsem sice podepisoval jen roční smlouvy, ale chci hrát tak, aby vedení bylo spokojené a nabídlo mi další spolupráci. Už jsme tohle téma trochu naťukli. Já bych se prodloužení smlouvy určitě nebránil.
Splnilo se vše, co jste si sliboval od příchodu na západ Čech?
Do puntíku. Jsem tu naprosto spokojený. Panuje tu rodinná atmosféra. Kolektiv v kabině je taky perfektní, táhneme za jeden provaz, pomáháme jeden druhému. Věřil jsem, že se vytáhneme nahoru. Od začátku totiž vidím, jak skvělá je tu tréninková morálka. Hokej je spravedlivý a úsilí se ve výsledcích dřív nebo později vrátí.
Plzeň nemá poslední roky tak nabitý kádr, přesto se vždy pohybuje nahoře. Je to právě tou pracovní morálkou?
Podle mě určitě. Je tu fakt výborná. Jedna z nejlepších, co jsem kdy zažil. A že už jsem prošel dost týmy. Navíc klub má skvělé manažery Martina Straku s Tomášem Vlasákem. Bývalí skvělí hokejisti, kteří se starají o sestavení týmu. A na hráče mají čuch.
Vám slibovali hodně prostoru. Ale asi jste nepředpokládal, že odehrajete klidně přes půl hodinu na zápas, že?
To jsem fakt nečekal. A jsem za to nesmírně rád a užívám si to. Hrát tolik minut je sen každého hokejisty. V Örebro jsem nedostával čas na přesilovkách. Jsem rád, že tady ho dostávám hodně.
Táhne vás to do ofenzivy?
Že bych hrál radši útočníka, to ne. Ale chci dávat góly, jako každý. Trenéři mě nabádají, ať to zkouším. Jako obránce to mám v dnešní době složité. Při střele od modré čáry se musí sejít víc věcí. Hlavně musím trefit dobře puk. A gólman ho nesmí vidět. Jakmile má klid na chytání, od modré neprojde skoro nic.
Jak zvládáte fyzicky takovou porci minut?
Cítím se skvěle. Umím poslouchat své tělo. Navíc se povedla i letní příprava. Už osm let trénuju individuálně s kondičním koučem Kubou Fryčem a ten ví, co mi vyhovuje. V Plzni je taky skvělý kondiční trenér Honza Snopek, odvádí skvělou práci, ale přes léto je podle mě lepší se připravovat sám. V posilovně jeden na jednoho můžeme vyladit víc detailů.
Skvělé výkony vás navíc vyšvihly i zpátky do národního týmu.
Hrát za reprezentaci je pro mě pořád výjimečné. Zápasů v národním týmu už mám 70 a nesmírně si toho vážím. Užívám si každé utkání a snad přidám ještě další. Navnadilo mě to. Přidalo mi to další motivaci. Rád jsem se porovnal s evropskou špičkou a věřím, že jsem ostudu neudělal.
