Článek
Zápas to byl pro vás díky vítěznému gólu asi dvojnásob vydařený. Souhlasíte?
Mám radost hlavně z toho, že jsme vyhráli. Konečně! Bylo to hodně vybojované. Potřebovali jsme se právě tak chytnout a teď v tom pokračovat dál. Ten gól jde na druhou kolej. Je to sice taková třešnička, ale to vítězství je mnohem víc.
Přesto, jak jste tu klíčovou trefu viděl?
Vilda Burian mě výborně našel, mám pocit, že u toho zlomil hokejku a já jsem to zakončil, jak asi umím, tedy zavřel jsem oči a naštěstí to tam padlo.
Jak jste se nabudili na závěrečnou třetinu, v níž jste rozhodli?
Nevím. Prostě jsme si chtěli stát za systémem, který jsme měli od trenérů daný a dovedlo nás to do vítězného konce. Určitě nám pomohl rychlý vyrovnávací gól z přesilovky. Zklidnili jsme se, a nakonec vydřeli tři body.
V zápase bylo možná až příliš vyloučených, devět na vaší straně, a ještě o jedno víc na té vítkovické...
Tak to někdy bývá. Rozhodčí jsou tam od toho, aby zákroky nějak posuzovali a my se s jejich verdikty musíme smířit. Myslím, že nám to paradoxně pomohlo. Hodně přesilovek jsme ubránili a tím jsme se semkli.
Na 3:2 se ještě před vámi trefil Jan Knotek. Jenže po trenérské výzvě Vítkovic sudí kvůli postavení útočícího hráče v brankovišti gól odvolali. Co k tomu říct?
Nevím, jak to hodnotit. Dnes se to brankoviště prostě posuzuje přísněji. Gól neplatil, ale my jsme si šli za tím vítězstvím a zasloužili jsme si ho.
Po dlouhé době jste měli značnou střeleckou převahu. Bylo vaším záměrem, pálit co nejvíce na bránu?
Trenéři nám říkají pořád, ať více střílíme. Jak se říká, není ranky, není branky. A v předchozích utkáních jsme měli málo střel. Je jasné, že když gólmana zasypeme ranami, tak toho má plné zuby a muže se nám to odrážet před ním na hokejky. Trenéři nás proto k tomu nabádají. Teď se nám to dařilo. Snad to tak půjde i dál a začne nám to tam i více a více padat.