Článek
„Věděli jsme, že Litvínov tady bude bojovat. Přesto jsme se jim v prvním dějství nedokázali vyrovnat. Byli jsme rádi, že to bylo jen 0:1. Ve druhé třetině ale přišel obrat o 180 stupňů. Začali jsme trochu jinak, protože v první jsme nevyhráli jediný souboj, všude jsme byli druzí a otočili jsme prakticky celý zápas," mínil kouč Kohoutů Jan Tomajko.
Zároveň přiznal, že v závěrečné dvacetiminutovce si to jeho svěřenci zbytečným vyloučením zkomplikovali. „Inkasovali jsme, přišla panika, pak jsme nedobruslili hráče a najednou to bylo jen o gól. Posledních osm minut jsme však odehráli už zase výborně," konstatoval.
Trenér Litvínova Vladimír Růžička na tiskovce po zápase kroutil hlavou. „Naše utkání s výjimkou minulého s Pardubicemi, kdy to po šedesáti minutách bylo 0:0, jsou jako přes kopírák. Pokaždé máme dvě třetiny dobré, a v jedné si to prohrajeme, ať to bylo v Třinci, Brně, s Mladou Boleslaví, v Plzni," láteřil.
Odmítl však, že by na jeho týmu ležela deka. „Prohráváte-li, bývá to tak. Nejhorší ovšem je, že u nás to neplatí. My vždycky v určitém momentu uděláme banální chybu a z té situace dostaneme gól. Pořád dotahujeme a pak je těžké dostat se zpátky. Hráči z prvních dvou pětek by si to měli uvědomit a konečně s tím něco začít dělat," zdůraznil.
Vadí mu i vysoký počet obdržených branek. „Třeba Olomouc je schopna vyhrávat na jednu, dvě. Hokej takový je. Když dáme osm gólů, ať jich klidně šest dostaneme. My ale dostáváme čtyři, dáme jen dva, tři, a to je málo. První a druhá třetina tady byla stejná, jen v opačném gardu. My se ale trefíme jednou a domácí čtyřikrát. To rozhoduje," uvědomuje si Růžička.
Za vůbec největší nedostatek na straně jeho svěřenců ale považuje blokování střel. „Neskočíme do rány. Za stavu 3:1 má soupeř z mezi kruhu střelu, náš gólman leží, dva hráči na to jdou a ani jeden nelehne. Tak se nebojuje o body," dodal.
