Článek
„Trochu paradox, že? Ale Vítkovice jsou z poloviny jiný tým, je tu i jiný trenér. Moc to porovnávat nejde. Dal dneska stejně gólů jako loni tady za dva měsíce,“ smál se Vondráček, jenž se do vítkovické historie zapsal především hattrickem ve čtvrtfinále Ligy mistrů proti švýcarskému Rapperswillu (5:1).
Za ten tenkrát nastoupil Roman Červenka, současný Vondráčkův spoluhráč. Reprezentační kapitán se do osudu zápasu ve Vítkovicích bodově nezapsal, nebylo to ale potřeba, protože na oblíbeném stadionu se střelecky probral Lukáš Radil. Vstřelil dva góly a dal vzpomenout na přesně rok staré utkání, v němž pomohl hattrickem Pardubicím k výhře 7:3. „Měl jsem tenhle stadion rád už jako malý kluk, možná to má souvislost,“ hledal důvody střelecké pohody v Ostravě Radil, autor prvních dvou pardubických gólů.
Ty od sebe dělila více jak půl hodina hry a tři góly domácích Vítkovic, které z 0:1 ve druhé části i s pomocí dvou přesilovkových tref Marcela Barinky otočily na 3:1. „Síla Vítkovic v přesilovkách je drtivá, jejich hráči to znovu potvrdili a málem nás ta druhá třetina stála zápas,“ připustil pardubický asistent Václav Kočí.
„Naštěstí jsme i my dali dva góly z přesilovky, tím jsme to srovnali a dokázali pak zápas i otočit, přestože jsme o dva góly po druhé třetině prohrávali. Ukázali jsme sílu, takové vítězství nám může zvednout sebevědomí,“ vykládal Vondráček, jehož hvězdná chvíle přišla v 56. minutě poté, co obkroužil útočné pásmo, propasíroval puk ze strany do branky a dokonal pardubický obrat ve třetí části.
„Vůbec nevím, kudy to prošlo. Bylo to tam všechno zašpuntované, tak jsem těch možností moc neměl – než to zkusit mezi nohy. Nějak to tam propadlo,“ líčil Vondráček rozhodující moment.
A asi jediný, který si při svém premiérovém startu za Vítkovice něco vyčítal, je předsezonní posila z Hradce Králové Lukáš Pařík. „Nešťastná branka. Vůbec nevím, kudy to prošlo. Byla to každopádně moje chyba, která nás stála zápas,“ štvalo Paříka, jenž se na páteční utkání chystal ve středu v Litoměřicích, které doma v Maxa lize podlehly Porubě (1:2 v prodloužení).
„Potřeboval jsem odchytat nějaké zápasy a hledali jsme i něco blíž, ale já jsem se snažil domluvit ty Litoměřice, protože jsem tam chytal minulý rok a půlka týmu tam zůstala. Vyšlo to a byl jsem rád. Jen je to z Ostravy trochu z ruky,“ usmíval se 23letý gólman Vítkovic.
V týdnu tak z Ostravy vyrazil na sever Čech a zase zpět. „Bylo to vtipné, že jsem jel z Ostravy chytat přes celou republiku proti Porubě. Najel jsem za den a půl skoro tisíc kilometrů, což nebylo úplně příjemné, ale na druhou stranu jsem byl rád, že jsem si před prvním startem za Vítkovice v extralize mohl jeden zápas dát,“ vysvětloval Pařík.