Článek
Úvod utkání vám nevyšel, ale závěr byl ze strany Vítkovic strhující. Souhlasíte?
Třinec měl dobrý začátek zápasu a my jsme prvních dvacet minut prospali. Ale pak jsme se zvedli a hráli až do úplného konce. Kdybychom hráli třeba jen padesát nebo dvacet minut, tak bychom nezvítězili.
Byl to klíč k tomu skvělému závěru, kdy jste utkání otočili?
Přesně tak. Hráli jsme celých šedesát minut a ten konec? Ten byl výborný, proto máme tři body.
Před vyrovnávací brankou jste si sám přihrál o zadní mantinel. To bylo chtěné?
Ani ne, to byla prostě poctivá práce. Když jsme odvolali gólmana, tak jsem to prostě nahodil na gólmana, zatímco někteří hráči jeli střídat. Protihráči ale neměli rychlost, tak jsem prostě šel do branky a byl z toho gól. Jsem za něj moc rád.
Minulou sezonu jste zahájil v Třinci. Byl pro vás tímto zápas emotivnější?
Ani ne, já jsem tam byl jen pár měsíců. Opouštěl jsem Třinec z několika důvodů, ale především jsem chtěl změnit prostředí s ohledem na mou další kariéru. Vyšli mi vstříc a pochopili situaci, kdy jsem se necítil úplně nejlépe. Nebral jsem to nějak zle, prostě tohle je hokej.
Můžete ty důvody více rozvést?
To nejde takhle říci, to nebyla jedna věc. Těch faktorů bylo více. Nehrál jsem přesilové hry, jak jsem byl zvyklý. Jiní kluci dostávali v důležitých momentech utkání prostor na úkor mě. Samozřejmě největší problém byl v tom, že jsem nedával branky, které se ode mě očekávaly. Měl jsem hodně gólovek, ale neměl jsem dostatek štěstí v zakončení. Ale jak pro mě sezona začala těžkým obdobím, tak sezona se nakonec vyvinula tak, že jsem teď opravdu šťastný.
Nastartoval jste se na světovém šampionátu na Slovensku. Našel jste tam i důvěru v sebe sama, ve své schopnosti?
Já jsem ji neztratil. Moc rád reprezentuji svou zemi a rád hraji na mistrovství světa. Vrátil jsem se do nároďáku a proti Švédsku jsem odehrál jeden z nejlepších zápasů v mé kariéře. Ono, když dáte hattrick Henriku Lundqvistovi, tak tu důvěru musíte najít. (úsměv)
