Voženílkovi palba nadávek nevadí. Pěkný popěvek, kluci mi ho zpívají v kabině, usmívá se

Zatímco úvodní duely finále byly, co se týče emocí, relativně klidné, teď už hráči nejdou pro pěstní konfrontace daleko. „Soupeř nemá co ztratit, tak se občas snaží vyvolat nějakou potyčku. Nevadí mi občas zvednout ruce, ale nějak to nevyhledávám," tvrdil 27letý centr po pátém duelu. „Na to už jsme zvyklí, že je Vožuch pořád s někým v klinči," usmál se jeho směrem spoluhráč Libor Hudáček.

Voženílek svou dravostí a zdravou drzostí deptá Východočechy od začátku série, kdy rozhodl první dvě utkání, a tak se nezapsal zrovna hezkým písmem u hradeckých fanoušků. Ti ho při vyhrocených situacích na ledě počastovali vulgárním pokřikem „pardubickej de*il", čímž naráží na jeho rodné město a klub rivala, který ho vychoval.

„Docela dobrý popěvek, kluci mi ho občas zazpívají v šatně," usmál se jen Voženílek. „Jsem na to zvyklý, takže v pohodě," pokračoval.

Uvědomuje si však, že si Třinec nemůže dovolit zopakovat stejný výkon. „Zatímco Hradec hrál furt stejně, my jsme něco změnili. A musíme se teď vrátit k těm věcem, které nás zdobí celé play off. Podíváme se na video, určitě máme co zlepšovat," mínil.

Ráz celého utkání určila už úvodní minuta. Zatímco Oceláři selhali při zajímavém přečíslení, Mountfield hned z protiakce udeřil po individuální chybě Marcinka. A trefa Miškáře se nakonec ukázala jako vítězná.

„Nevstřelili jsme gól, to se těžko vyhrává zápas. Navíc, když jsme takhle rychle inkasovali," litoval Voženílek. Třinec tak prohrál i druhý duel v sérii, v němž inkasoval jako první.

Slezané však rozhodně nevěší hlavu. „Vedeme 3:2 a jedeme domů. Co víc si přát. Pořád je to super stav série," mínil důrazný forvard. „Chceme to v pátek doma ukončit, požene nás plná hala. Věřím, že to zvládneme," doplnil Voženílek.