Článek
Máte za sebou první trénink s Rytíři. Jak se po něm cítíte?
Cítím se fajn. Těšil jsem se, až naskočím. Jednání se chvilku táhla, ale je to návrat domů. Do míst, kde jsem vyrostl, kde mě naučili hokej a kde mě vytvarovali jako člověka. Vybavily se mi všechny vzpomínky. Je hezký tady být.
Nejbližší zápas hraje Kladno v pátek a hned proti Hradci Králové, kde jste strávil předchozích šest let. Pokud se stihne váš přestup dotáhnout, bude to o to speciálnější?
Určitě je zajímavé, že budu hrát hned proti Hradci. Ale já se opravdu těším na to, že budu hrát v kladenském dresu. Moje situace v Hradci nebyla úplně růžová. Měl jsem prakticky nulovou šanci na to, abych hrál, takže přestup beru jako ohromnou vzpruhu a šanci, že budu moci zase hrát. A na to se těším.
O vašem příchodu do Kladna se mluvilo delší dobu. Jak probíhal kontakt s Rytíři?
Já jsem byl s Kladnem v kontaktu de facto pořád, i během let, co jsem byl v cizině. Je to klub mého srdce, ale nějaký intenzivnější kontakt nastal koncem minulé sezony, kdy jsme si párkrát zavolali. Měl jsem ale smlouvu s Hradcem, kam jsem se vrátil, abych zabojoval o šanci hrát, protože se cítím zdravý a plný síly. Myslím si, že pořád dokážu být platným hráčem. Bohužel trenér (Tomáš) Martinec mi dal celkem jasně najevo, že se mnou nepočítá, takže jsem usoudil, že zvolím přestup, a jsem ohromně rád, že to takhle dopadlo.
Nepanovala trochu nervozita, když jste byl s Kladnem v kontaktu tak dlouho, ale přestup se nedařilo dotáhnout?
Ne, to zase nebylo o tom, že bychom si volali každý den. Spíš šlo o to, kdy si já řeknu dost. Když už šance na hraní v Hradci Králové byla úplně nulová a Jirka Burger (sportovní manažer Rytířů – pozn. red.) s Jardou Jágrem mi do toho ještě zavolali. Pak už to šlo docela rychle.
Už jste stihl hovořit s trenéry o roli v týmu?
Ještě ne. Přijel jsem dnes ráno, měl jsem toho spoustu na zařizování. Ale určitě s nimi budu mluvit. Myslím, že za dobu, co jsem v lize, všichni vědí, jak hraju. Moje hlavní práce je kolem brány. Dokážu dávat ty špinavé góly. Zároveň umím být důrazný a dostat se soupeři pod kůži. To jsou věci, které bych mohl přinést, a snad se posuneme výš v tabulce.
Na Kladně působíte teď vy, Michael Frolík i Jakub Voráček. Vaše partička kamarádů se sešla doma. Sehrálo i tohle roli při vašem návratu?
Rozhodně, s klukama jsem pořád v kontaktu. I s Plekym (Tomášem Plekancem), takže to přestup usnadnilo. Těším se, že si s nimi v takhle pozdějším věku ještě můžu zahrát. I když Vorasovi asi budu muset vykat, když je teď pan trenér. Takže naše kamarádství asi na chvilku skončí. Ale těším se na to a doufám, že všichni přiložíme ruku k dílu, abychom byli spokojení my i fanoušci.
Majitel Rytířů Jaromír Jágr v únoru na setkání s fanoušky v nadsázce řekl, že jste zadarmo drahý. Když vás Kladno představilo jako novou posilu, byla tahle „jmenovka“ nad vaším místem v kabině.
S Jardou to byla rychlá dohoda. Platím mu za to, abych tady mohl hrát. Takovou mám smlouvu. (směje se)
