Vítkovice po deseti porážkách zabraly. Spasil je záskok ze Vsetína

Fanoušci hokejových Vítkovic zažívali v posledních dnech trudné časy a podle toho vypadala i návštěva utkání 41. kola. Na souboj s Libercem jich po deseti nezdarech v řadě přišlo něco málo přes tři a půl tisíce a část z nich už po šesti minutách zamířila domů. Liberec do té chvíle stihl vyslat na domácí branku tři střely, dvě skončily za zády Lukáše Paříka, který za stavu 0:2 zamířil na střídačku.

Na led naopak už v 7. minutě po gólu Tomáše Filippiho, v jehož dresu fandil hostujícímu týmu na tribuně například bývalý liberecký fotbalista a nyní opora Baníku Ostrava Matěj Chaluš, vyjel náhradní gólman Vítkovic Jan Lukáš.

A připsal si tak dvou set šestý extraligový, v této sezoně však premiérový zápas v nejvyšší soutěži. „Nebylo úplně snadné tam jít takhle brzy, a ještě za stavu 0:2, protože jsem vnímal, v jaké jsme situaci a že ta atmosféra nebyla úplně dobrá. Ale chtěl jsem být pozitivní, v klidu a chytat puk za pukem,“ přiznával Lukáš.

To se mu dařilo a trenér Vítkovic Václav Varaďa si mohl podobně jako před pár dny v Hradci Králové (2:3), kdy místo Paříka poslal chytat po dvou inkasovaných gólech Daniela Dolejše, mnout ruce, že tah s brzkou změnou v brankovišti mu vyšel. A tentokrát z toho byly i body.

„Tým potřeboval nějaký impulz. Někdy to vyjde, jindy ne. Pamatuju si, že jsem v minulosti na Spartě ještě s Třincem odvolaného brankáře zase do branky vracel. Dneska to vyšlo, Honza nás podržel a trefovalo ho to,“ líčil Varaďa, který se dočkal prvního vítězství v roli trenéra Vítkovic po předchozích čtyřech porážkách. „Bylo to dlouhé čekání a věřím, že si toho hráči budou vážit,“ doplnil.

Výpomoc ze Vsetína Lukáš odolával až do 44. minuty a jeho dočasní spoluhráči mezitím dokázali po trefách Patrika Zdráhala na začátku druhé třetiny a Petra Haška zkraje třetí části srovnat na 2:2. Radost měli ale jen 92 vteřin.

Nahozením od modré čáry zaskočil Lukáše obránce Layton Ahac a Liberec znovu vedl. „Lehce se mi ta střela ztratila. Ale kluci dřeli, věřil jsem, že to dneska zvládneme. Času bylo dost,“ líčil 31letý gólman s bohatými extraligovými zkušenostmi z Olomouce, Mladé Boleslavi, Sparty a Hradce Králové.

O pár minut později svůj nepříliš jistý zákrok napravil, když zneškodnil situaci dvou nájezdníků proti jednomu obránci, což domácí využili k dalšímu náporu a opětovnému vyrovnání skóre po dorážce Hladonika z brankoviště.

V podobném prostoru se za pět minut prosadil gólově i Nellis a Vítkovičtí už těsné vedení udrželi. Přestože museli na konci třetiny čelit nejprve liberecké přesilovce a poté i hře bez brankáře. „Vypadalo to dramaticky, ale já to tak nevnímal. Kluci vyblokovali spoustu střel, dneska jsme to vítězství chtěli více než Liberec,“ mínil Lukáš.

Vítkovice minimálně přerušily tristní sérii porážek, která čítala deset zápasů, naopak Liberec prohrál po sedmi předchozích vítězstvích. S Vítkovicemi počtvrté v sezoně. „Neumím to vysvětlit,“ krčil rameny střelec druhé liberecké branky Filippi. „Začali jsme dobře, ale asi jsme si po tom druhém gólu už mysleli, že to půjde samo. Přestali jsme hrát naši hru začali jsme vymýšlet věci navíc a začalo se to otáčet. Zbytečně jsme to utkání ztratili,“ štvalo Filippiho.