Článek
Rozhodl jste zápas, co to s vámi dělá?
Dlouho to nebyl vítězný gól, hlavně že to byl gól. Nějaký výjimečný pocit? Jsem za něj rád, vím, že tady mi v podstatě nikdo nevěřil, co jsem byl v chlapech.
Proto i to gesto radosti, které jste ukázal?
Byl jsem trochu v euforii, musím říct, že jo.
Vyrovnali jste sérii, máte už Liberec přečtený?
Já nevím, my jsme už od soboty hráli dobře, akorát jsme nedokázali proměnit šance, Liberec trestal jenom zpřed brankového prostoru.
Pomohl vám zvýšený důraz?
Myslím, že určitě, pár okamžiků tam bylo na dorážky, ale měli jsme i kliku, že se to neodrazilo k nim, ale třeba k nám nebo do rohu. Velký díl na tom má i Martin Růžička (brankář). Každý zápas je jiný, někdo se lépe vyspí, jezdí mu rychleji nohy a může tam být o krok dříve.
Byli podle vás domácí hráči ke konci frustrovaní?
Já nevím, když se vede, tak se pak stačí soustředit na obranu, oni se musí tlačit. My jsme hráli dobře střední pásmo, nepouštěli jsme je do velkých šancí.
Pomáhá hře, že ubylo i šarvátek?
Nejhorší byl...druhý zápas byl hodně vypjatý, co se týče šarvátek, teď vznikají jen před brankou, nebo když vedeme 3:0, tak do nás zajížděli, to tak je. Nic jiného jim ani nezbývá.
Hrál jste doma, v Liberci, měl jste v hledišti podporu?
Rodiče, bratrance, známé tady mám, ale dá se říct, že ti chodí na Liberec, ne na mě. Kromě tedy rodičů a bratranců, ti chodí na mě.