V kalhotách jsme měli magnety na puky, vtipkoval „horník“ Flek. Postavu objímal: Je to bůh!

Samozřejmě ty nejkrásnější. Před sérií nám asi moc lidí nevěřilo. O to je cennější, že jsme našeho rivala porazili. Mělo to skvělý náboj, ale jsem rád, že série byla jenom o hokeji, a ne o kravinách okolo. Ale naše práce nekončí.

Pomohl nám, ale zásadní byl podle mě hlavně týmový výkon. Na psychiku to pro nás bylo složité, prohrou v šestém zápase jsme přišli o domácí výhodu, takže bylo těžké se připravit. Napětí před zápasem by se dalo krájet. Ale už v sobotu jsme si udělali dobrou náladu. Skoro celý tým jsme se šli projít, v Riegrových sadech jsme si sedli na sluníčko a načerpali jsme sílu. Měl jsem z toho fakt dobrý pocit. V takových zápasech rozhoduje hlava a my jsme ji měli klidnější.

To asi byla spíš psychická srážka pro kluky ze Sparty, ale myslím si, že si to nechtěli připouštět. Duely předtím byly úplně jiné, na obou stranách stálo úplně jiné mužstvo. Troufnu si říct, že se před těmi lety hrál i jiný hokej. Kluci ze Sparty jsou všichni profíci, spoustu jich znám, potkáváme se v nároďáku a jsou to i dobří kamarádi. Myslím si, že minulost v hlavách vůbec neměli.

Tak nějak tuším, jak jsou nastavená pravidla, že se neuznává gól, když to hráč kopne směrem na branku. Šimon Stránský mě krásně našel. Přiznám se, že jsem tu přihrávku vůbec neviděl, protože do ní dva kluci ze Sparty lehali. Prošlo to někde pod nimi, já jsem nastavil nohu, chtěl jsem si to spíš přikopnout k hokejce, ale trefilo mě to na hranu brusle, od které se to odrazilo do brány. Takže velká dávka štěstí.

Přiznám se, že vůbec nevím, kostku jsem radši ani nesledoval. Koukal jsem jen směrem k rozhodčím. Věřil jsem, že to uznají. Ani jsem neudělal nohou pohyb směrem k bráně. Prostě jsem nastavil nohu, trefilo mě to a odrazilo se to brány.

Asi každý z nás měl v kalhotách magnet na puky. (směje se) Ne, to je nadsázka. Dali jsme do toho srdíčko. Je to sice takové klišé, ale bez toho se zápasy vyhrát nedají. Jsem strašně hrdý na to, jakou obětavost jsme přinesli. A jednu z největších zásluh na tom má skvělý Posty v bráně.

Věřím, že teď už známý je a bude ještě víc. Ten kluk je neskutečný, mám pro něj jen slova chvály. Chytá první play off v extralize proti takovému soupeři. Sedmnáct tisíc lidí… Kdo to nezažil, vůbec si neumí představit, co se ti honí palicí. Zvlášť pro gólmana je to náročné, protože když udělá chybu, tak už to za něj nikdo nenapraví. Ale Míša se umí zavřít do své bubliny. Je samozřejmě skvělý kluk, chytrý, hodný. Jenom je trošku tišší, ale ať si dělá komfort, jaký potřebuje. Klobouk dolů před ním, jak to zvládá. Doufám, že mu to ještě pár zápasů vydrží.

Že je bůh a ať pokračuje v dobré práci. Myslím, že to byl zlomový moment utkání, soupeř nás nedotáhl na jeden gól. Posty byl neskutečný, tak si zasloužil obejmout.

Já jsem sfáranej jak horník. (usměje se) V podobný moment hlava vyplaví takové emoce, že nohy sice cítím, ale ani nevnímám.

V první řadě je pro mě obrovská čest nosit céčko po takových legendách. Leoš Čermák – titulový kapitán. Martin Zaťovič – pro mě srdcovka, protože byl kapitánem, když jsem jako mladý přišel do áčka Varů. Martin byl kapitán i při mém prvním zápase v nároďáku pod Milošem Říhou. Strašně rád na tohohle borce vzpomínám, provázel mě celou mojí kariérou. Ale je úplně jedno, jestli máš na dresu céčko, áčko, nebo nic. Dali jsme do toho všichni maximum a vrátilo se nám to. Jsem na kluky hrdý.

Moc. Červus je legenda a borec, který mě vedl jako kapitán v nároďáku. Mám k němu obrovský respekt za celou kariéru i za to, jaký je člověk. Ale ve finále musí respekt stranou, na ledě mu nic nedarujeme.

Pardubice mají podobné mužstvo jako Sparta. Silné beky i ohromnou kvalitu v útoku. Ale porazili jsme vítěze základní části a papírově silnější tým, než jsme my. Takže máme důvod si věřit. Dokázali jsme si, že můžeme hrát s kýmkoliv. Když do toho znovu přineseme správné emoce, srdíčko a nakloní se k nám i štěstí, můžeme to dotáhnout až na vrchol.