Článek
Bylo psychicky náročné své spoluhráče jenom sledovat a nebýt s nimi při zápasech na ledě?
V hledišti nebo u televize to byl větší záhul, než kdybych hrál. Na ledě totiž vím, že se zápasem můžu něco udělat, zatímco na tribuně to jsou hrozné nervy.
Těší vás o to víc, že jste při svém návratu rovnou pomohl gólem?
Musím říct, že se mi v tu chvíli ulevilo. Ve hře potřebuju nějaký impuls, kterým bych se po pauze chytil a začal si víc věřit, abych si mohl něco dovolit. Dvě třetiny jsem se totiž na ledě potácel. Pak už bylo vidět, že jsem na správných místech.
Cítil jste, že právě váš zásah a ten Formanův na konci druhé třetiny, které od sebe dělilo jen 53 vteřin, byly klíčovým okamžikem zápasu?
Hlavně ten Formičův gól na 3:1 byl zlomový. Ve třetí třetině jsme sice dostali gól a člověka to trošku znervózní. Ale dobře jsme zavřeli obranu a oni měli snad jedinou šanci, kterou Pepís (brankář Pöpperle) výborně vychytal. Už jsme si to pohlídali.
Byla to z vašeho pohledu nejlépe zvládnutá třetí třetina v podání Sparty v této sérii?
Těžko se mi to hodnotí, když jsem předešlé zápasy nehrál. Ale asi jo. V žádném případě jsme nechtěli dopustit, aby Plzeň předváděla stíhací jízdu jako v minulém zápase. Něco jsme si k tomu řekli a zlepšení bylo vidět.
V letošním play off jste vyhráli i třetí venkovní duel. Čím si to vysvětlujete?
Možná na nás není takový tlak, že za každou cenu musíme tvořit. Necháváme to na soupeři, čekáme na jeho chyby a snažíme se je potrestat. To může být naše výhoda.
Co očekáváte od nedělního pokračování série?
Zase to bude bitva až do konce. Plzeň opět poženou lidi, budou určitě nahecovaní a budou se snažit se sérii vyrovnat. Ale to nehodláme dopustit, chceme se domů vracet s postupovým mečbolem.
