Článek
„Těšili jsme se, že když to potkalo už skoro všechny kluby v extralize, že bude klid a budeme moci hrát. Všem nám to už chybělo a upínali jsme se k tomu, že na konci týdne budeme hrát, třebaže před prázdnými tribunami. I to, že by se lidé mohli dívat na hokej alespoň v televizi, by jim myslím zpříjemnilo to těžké období. Místo toho se nebudou moc pobavit, přijdou o sport, kulturu, budou naštvaní sedět doma a nadávat," přemítal třinecký obránce Jan Jaroměřský.
Místo radosti z návratu do tréninku přišlo zklamání z kompletně uzavřených hal i posiloven. Od pondělí nejméně na příštích čtrnácti dní platí vládní nařízení o úplném uzavření všech vnitřních sportovišť pro amatérské i profesionální sportovce.
„Je to překážka úplně pro všechny a všichni hokejisté na to máme asi stejný názor. Všechny týmy už prošly karanténou, spousta hráčů tu nemoc prodělala, tak jsme doufali, že nám nechají haly otevřené. Ale všechno je jinak," povzdychl si 32letý třinecký bek, který před touto sezonou přestoupil do Třince z Olomouce.
Trénovat lze pouze venku ve skupinách do dvaceti lidí. „Nevím, jak budou ty tréninky konkrétně vypadat, všechno se mění ze dne na den. Ale třinecký klub je na vysoké úrovni, lidé tady denně reagují na situaci. Nicméně toho už všichni musejí mít dost, a to ve všech klubech. Nejdříve málo fanoušků, pak žádní. Teď to zavřeli úplně. Nejde v tom mít takový holubník," poukázal Jaroměřský.
Ke dvěma týdnům karantény teď musí Oceláři připočíst dalších nejméně čtrnáct dní bez tréninku a zápasů. „To je problém. Vůbec tu nemoc nechci nijak bagatelizovat, nikomu nepřeji, aby byl nemocný. Ale je dlouhé i to, jak mi pořád někdo rozkazuje, jak mám žít," poukázal Jaroměřský.
Chybí mu nějaká jistota. Výhled, kdy a jak bude moct znovu dělat svou práci. „Vůbec si nedokážu představit, jak se ty zápasy budou hrát. Nám zbývá odehrát ještě padesát kol. Nemůžeme začít v prosinci, to bychom hráli do července, anebo asi každý den," upozornil Jaroměřský.