Článek
Semifinále play off: 6. zápas Třinec - Sparta1/12
Byli jste vteřinu od vyřazení. Vyrovnávací trefou Daniela Voženílka v čase 59:59 jste ale poslali duel do prodloužení a v něm si vynutili rozhodující zápas. Jaký je to pocit?
Tohle je důkaz, proč se omílá klišé, že ať se děje, co děje, je třeba hrát celých šedesát minut. Dneska bylo pěkně vidět, co se může stát, když hrajete fakt až do konce. Že gól může padnout i setinku před sirénou. Tohle je na hokeji to krásné i nespravedlivé zároveň. Vedete sekundu před koncem a stejně můžete prohrát. Pro tohle hokej milujeme.
Na vyrovnávací gól jste nahrál, jak jste situaci viděl z ledu?
Měl jsem puk za bránou, koukl jsem se nahoru (na kostku) a byly tam tři vteřiny. Tak jsem se to snažil hodit do předbrankového prostoru, kde byl Dan (Voženílek), který do toho plácnul.
Rozhodčí jeli k videu překontrolovat časomíru, věděl jste, že branka na 1:1 platit bude?
Dan viděl puk jasně za brankovou čárou, a když se radoval, ještě nesvítilo světlo za brankou. Takže jsem si byl na devadesát devět procent jistý.
Stihli jste si říct, kudy to Daniel Voženílek procpal do branky?
Ne, ani mě to nezajímá (směje se). Byli jsme šťastní, že to bylo 1:1.
Pomohl vám tenhle moment v prodloužení hodně?
Pomohl hodně. Věděli jsme, že díky tomu gólu budeme trochu na koni. Ale i tak to prodloužení jsou šachy a čeká se na sebemenší chybičku. Každé nahození může skončit gólem, takže se k vám musí přiklonit i štěstí.
To přesně se stalo, když jste tečoval střelu Mariána Adámka? Přiklonilo se k vám štěstí?
Určitě, ale do té střely jsem s tím, že zkusím tečovat, šel. Marian tam poslal úplně ideální střelu, já do ní vložil hokejku a pak už jsem jen slyšel, jak vybuchla hala. Gól jsem neviděl.
Štěstí jste měli i u dvou nastřelených tyček Chlapíkem a Hrabíkem ve třetí dvacetiminutovce, že?
Ale tomu štěstí, aby se k vám přiklonilo, musíte jít naproti. Tak to v hokeji někdy je.
V sobotu vás v Praze čeká rozhodující zápas. Otočíte jako první tým v extralize sérii play off z 0:3 na 4:3?
Nevím, co k tomu říct. Jsme rádi, že je to tři tři, je to proti Spartě strašně těžké, protože vyhrát proti nim tři zápasy v řadě je sakra obtížné. Ale nic ještě nekončí. Nebude to nic jednoduchého pro nás, ale ani pro ně. Je to sedmý zápas, dáme do toho všechno a děj se vůle boží. V Praze si to rozdáme!
Hrát se bude kvůli nedělnímu florbalovému Superfinále už ve 13 hodin. Bude to problém?
Mně to nevadí, alespoň nepůjdu na rozbruslení (smích).