Třinec nehraje koukatelně, ale uznání si zaslouží, ví Tomášek. Konec ho ještě nepřebolel

Potěšilo vás bolestné v podobě pozvánky do národního týmu?

Je to samozřejmě lepší než konec sezony. Byť takhle skončit klubovou sezonu jsem si nepředstavoval. Určitě bych si radši zahrál o titul. Vyřazení bylo hodně hořké. Musím se snažit přenastavit hlavu a jít dál.

Je těžké změnit myšlení a nastavit se na reprezentaci?

Rozhodně. Ty první dny byly dost složité. Pořád ve mně je čtvrtfinálová série. Přemýšlím, co se pokazilo a co jsem mohl udělat líp. Pomůže jenom čas.

Bavíte se teď hlavně se spoluhráči ze Sparty, nebo chcete od tohoto bolestivého tématu utéct a povídáte si s jinými kluky?

Se sparťany se samozřejmě znám nejvíc, ale je tu spousta dalších kluků, které znám dlouho a jsou v podobném věku. Bavím se tu se všemi.

Uležela už se čtvrtfinálová porážka s Třincem?

Trochu jo, ale pořád je to dost čerstvé. Hlavně když teď pořád sleduju semifinále. Je těžké skousnout, že tam nejsme my. Mrzí mě to. Ale sportovně musím uznat, že v něčem nás Třinec předčil. Mohli jsme být lepší pět zápasů, ale maličkost měl soupeř zmáknuté výborně. A prostě nás porazil.

Po takovém zklamání jste nezničil televizní ovladač a na extraligu dál koukáte?

Občas si to pustím. Nesleduju každý zápas, ale zajímá mě hlavně série Dynama s Třincem. Jsem zvědavý, jak se Pardubice vypořádají s těžkým soupeřem. Jestli si něco vzaly z naší série. Zatím je to hodně podobné. Je mi jedno, kdo postoupí. Ať vyhraje ten lepší.

Jak probíhaly první dny po konci klubové sezony?

Chvíli jsme dostali volno, aby z nás trochu opadly emoce. Se spoluhráči jsme se pak viděli, rozloučili jsme se se sezonou. Bylo to fajn, ale moc brzy. To jsme nikdo nechtěli.

Dokážete zpětně říct, proč šel dál Třinec, a ne vy?

Po bitvě je každý generál. (dlouze se zamyslí) Rozhodl čtvrtý a pátý zápas. Nedokázali jsme změnit styl hry. Třinec dokázal lépe reagovat. A zvládal detaily. Nám pak nefungovaly přesilovky ani oslabení. Bez toho se nedá vyhrát.

Jak je frustrující bušit do Ocelářů a hledat recept na Kacetla i past ve středním pásmu?

Hodně. Nedokázali jsme najít cestu. Jsem zvědavý, jestli ji Dynamo ještě najde. Třinec má i po změnách pořád šíleně silné jádro. Václav Varaďa nastavil systém a teď v něm pokračují. Fakt dobrý tým. I když nehrají moc hezky a koukatelně, uznání si zaslouží.

Ve Spartě máte smlouvu i na příští dva roky. Bude hlad po úspěchu ještě větší?

Budeme ještě hladovější. Očekávání od Sparty budou vždycky obrovská. My máme samozřejmě taky nejvyšší síle. A je to jenom o tom, jak se s tím vyrovnáme v hlavách. Možná je to jeden z faktorů našeho selhání. I když ne ten hlavní, ty už jsem popisoval.

Zpátky k reprezentaci. S jakými cíli vstupujete do přípravy na mistrovství světa?

Cíle žádné nemám. Příprav už jsem pár absolvoval. A jdu postupnými krůčky. Buď se trenérům budu hodit do systému, nebo to neklapne. Já chci jen odvést maximum a užívat si, že můžu obléknout dres národního týmu. Je lepší si teď ještě zahrát než nic nedělat.

Nezvažoval jste ani chvíli, že byste už radši se sezonou sekl a odpočíval?

Párkrát mi to problesklo hlavou. Ale nebylo to nic vážného, tyhle myšlenky rychle zmizely. Reprezentovat je čest.

Závěr minulé sezony byl pro vás osobně ještě horší, finále jste vynechal kvůli zraněnému kotníku. Už by to chtělo sladší konce, ne?

To jo. Ale takový je někdy život. Nezbývá než se zvednout a makat dál. A doufat, že se všechno otočí k lepšímu. Určitě je ale příjemnější, když je konec sportovní, a ne zdravotní. Zdraví je nejdůležitější, o čemž jsem se přesvědčil loni. Nebyla to sranda. S kotníkem jsem měl velké problémy a trvalo, než jsem se vrátil do obvyklé formy. Jsem na sebe hrdý. Musel jsem udělat hodně práce, abych dohnal chybějící letní přípravu. Bohužel play off mi úplně nevyšlo, možná mi chyběla trocha síly. Ale nemá cenu se vymlouvat. O to větší motivaci mám pro příště.