Třetí finále ze tří pokusů. Sáhli jsme si na dno, ve finále půjdeme na krev, říká třinecký kouč Varaďa

Loni Ocelářům obhajobu překazila pandemie covidu-19 a předčasně ukončená sezona, v té letošní bude Třinec po semifinálovém triumfu nad Mladou Boleslaví (4:3) hrát finále znovu. Tři finále za sebou hrála naposledy Sparta v letech 2000 až 2002. „Boleslav hrála skvěle a sluší se jí poděkovat. Jsme ve finále a v něm půjdeme na krev. Uděláme to Liberci těžké," uvedl Varaďa. První utkání se hraje v neděli od 18 hodin v Třinci.

S trenérem Libercem Patrikem Augustou mám velmi dobrý vztah. Působili jsme spolu u nároďáku do 18 let a jejich souboj se Spartou jsem sledoval. Liberec hraje velmi dobře a myslím si, že moc chtěl a udělal vše, aby tam byl. Liberečtí, stejně jako mí hráči, udělali maximum, aby společně bojovali o zlatou medaili. Tu ale může získat jen jeden tým. Ten druhý to prostě nedá. Bude to těžký soupeř, ne zadarmo postoupil přes Spartu.

Čekal jste, že Mladá Boleslav bude klást takový odpor?

Pro oba finalisty byla ta semifinálová série náročná. Liberec si nechal protéct mezi prsty vedení tři nula na zápasy, což určitě neudělali záměrně. Nakonec to zlomili v sedmém zápase. My máme za sebou velmi vyrovnanou sérii s Bolkou, která proti nám v základní části hrála extrémně dobře, asi nejlépe ze všech soupeřů, kteří proti nám stáli. Finále je finále a oba týmy určitě najdou sílu hrát ten nejlepší hokej v sezoně.

Věřím tomu, že i hráči Liberce toho mají taky dost. Sparta byla nepříjemná, kousala a udělala jim to ně nesmírně těžké. Boleslav hrála skvěle v zápasech, které vyhrála. My zase v těch, které jsme zvládli my. A to rozhodlo. Sil máme dost, poctivě jsme trénovali. Věřím, že v utkáních, co přijdou hráči odevzdají maximum.

Hlavně bych ocenil to, že jsme ve finále. Nad tím, zda začínáme doma, nebo venku bych mávnul rukou. Věřím, že i Boleslav by nad tím mávla rukou. I Liberci je to v tuto chvíli jedno. Jdeme si za cílem, který jsme si stanovili na začátku sezony. Ale s pokorou a respektem k soupeři, který nás čeká.

Poslední sedmé utkání série jste nad Mladou Boleslaví vyhráli 3:0, ale většinu zápasu jste nebyli lepší. Opatrná hra byla součástí taktiky?

Bylo to nesmírně vyrovnaný zápas. Tušil jsem, že bude rozhodovat jeden gól, a to se i stalo.Ta série byla hodně těžká a vážím toho, že po zápasech v základní části, kde jsme s nimi čtyřikrát prohráli, jsme nesložili zbraně. Kluci pořád pracovali a hrozně to finále chtěli. Ukázali i zkušenost, která nás v sedmém zápase posunula dál. Tohle rozhodlo. Boleslav musím ocenit. Mají spoustu mladých kluků, hráli nesmírně obětavě, hlavně v obranném pásmu, brankář Jan Růžička jim zachytal skvěle. Udělali nám to hodně těžké. Mákli jsme si na dno, ale bylo by smutné, kdyby si týmy v semifinále play off na dno nesáhli.

Mrknul jsem na rozhodčí, kteří to vyhodnotili tak, že to faul nebyl. Tím to pro mě skončilo. Do hodnocení rozhodčích bych se nerad pouštěl. Taková rozhodnutí padají. Já bych si přál, aby za mnou přijížděli ke střídačce a já měl možnost ovlivnit jejich rozhodnutí. My jsme trpělivě čekali na naši příležitost, ta přišla ve třetí třetině a dali jsme z přesilovky gól. I Boleslavští měli přesilovky, své šance. Ale my celou sérii hráli oslabení velmi dobře. Góly jsme jim paradoxně darovali jen při našich přesilových hrách. Což je úsměvné.

Zmínil jste inkasované góly v oslabení, jak vám bylo, když se Bičevskis ve třech hnal na vaší branku?

Nejradši bych tam skočil ze střídačky a zabránil mu dostat se do šance. Že nedal, je jedna věc. Druhou je to, že tři kluci makali s hlavami dole zpátky, aby mu to minimálně ztížili. Ve třetí části jsme měli i velké štěstí. Po tyčkách jsem už věřil, že zápas dáme my.

Ondra měl sezonu takovou v uvozovkách rozpačitou. Bylo to z jeho strany jednou tak, jednou onak. Někdy chytal dobře, jindy dostal blbý gól. Někdy mu to až tak nevyšlo, někdy byl naopak skvělý. Ale cením si toho, že po šestém zápase v Mladé Boleslavi, kde třeba mohl chytit nějaký ten gól, byl znovu připravený do hry. Soustředěný na každou střelu. A odvděčil se skvělým výkonem. I když měl i štěstí. To ale k brankářům patří. Jsem moc rád za jeho výkon. I hráči si cení, jak se po šestém zápase, ne tak vydařeném pro celý tým, z toho dostal.

Neuvažovali jste s trenérem brankářů Jaroslavem Kamešem o změně? Byli jste přesvědčení, že ho necháte na sedmý zápas?

Mně se hlavou honí různé myšlenky, ale prostě jsem cítil, že zásah do chemie týmu, nebyl až tak potřeba. Zastávám názor, že nemůžete někoho hodit přes palubu jen proto, že se mu nevydaří zápas. Musíte mu ukázat tu důvěru. Ondra to splatil skvělým výkonem. Někdy to tak u hráčů je. I já jsem byl hodně rád, když za mnou po pokaženém zápase trenér přišel a řekl: „Hoď to za hlavu, to nevadí. Soustřeď se na další, který tě čeká. Tam potřebuju já i ten tým, abys byl nejlepší." A Ondra byl v sedmém zápase velmi dobrý, nechyboval a tým mu pomohl k výkonu, který podal.