Článek
Zaskočil vás plzeňský tah?
Bylo to pro mě fakt nečekaný. Žádné signály jsem neměl. Kontaktoval mě agent, že se to chystá a pak už jsem měl jenom telefonáty, že je všechno hotový a jdu do Litvínova.
Co se vám v tu chvíli honilo hlavou?
Nic, měl jsem čistou hlavou, šel jsem na dlouhou procházku se psem, abych si všechno utřídil v hlavě. Byl jsem v šoku.
Mrzelo vás to? Prožíváte dobrou sezonu, jste plzeňským odchovancem, vyjma půlroční anabáze v zámoří jste v extralize oblékal pouze modrobílý dres...
Nekoukal jsem doleva ani doprava, přijal jsem to tak, jak to je. V životě hokejisty se tohle stává. Teď jsem zkrátka v Litvínově. Udělám maximum, aby se v extralize udržel.
Vedení Škody kývlo na trejd i kvůli tomu, že vědělo, že Plzeň po sezoně opustíte a jako náhradu si vytipovalo právě Jánošíka. Máte už jasno, kde budete v příštím ročníku hrát?
Už jsme s někým domluveni.
V současnosti ale dýcháte pouze pro Litvínov. Z Plzně denně dojíždíte?
Když není hned druhý den zápas, jedu domů. Jinak jsem tady na hotelu v takovém apartmánu, kde mám i menší kuchyňku. Nestravuju se tedy jenom po restauracích. Byla to pro mě náhlá změna, ale už jsem se tu adaptoval.
V úterý jste bývalým parťákům čelil jako soupeř. Jak jste pikantní duel prožíval?
Bylo to zvláštní. Nevím, jak bych pocity popsal a nepopíšu je ani teď s odstupem času. Hecovačka před zápasem ani nebyla. Psali jsme si akorát s Vráblasem (obránce Roman Vráblík), ale to se netýkalo moc hokeje. Po utkání jsme se při podávání ruky pozdravili, já pak zašel ještě za klukama k autobusu, prohodili jsme pár slov...
Litvínovské góly jste se spoluhráči příliš neslavil.
Nechtěl jsem to moc prožívat. V tu chvíli jsem cítil, že by nebylo optimální gól vehementně slavit. Bylo to divný. Radost jsem měl, ale neskákal jsem úplně metr vysoko.

Hokejisté Litvínova se radují z prvního gólu - zleva Richard Jarůšek, Michal Moravčík, František Gerhát a Martin Hanzl.
Vervu čeká perný závěr základní části. Po vašem příchodu ale nasbírala ze čtyř zápasů dvanáct bodů. Jaký máte zatím z mužstva dojem?
Tým není špatný, akorát nebyly dobré výsledky. Teď se nám podařilo udělat nějaké body. Mohli jsme vyhrát i v Brně, bohužel naší hloupostí jsme se o možnost připravili. Odehráli jsme super zápasy, teď na ně hlavně navázat.
Když jste přišel, tým měl v tu dobu sérii sedmi porážek. Cítil jste v kabině napětí?
Ani ne, já zrovna přišel v den, kdy se to tady trochu vyklízelo. Někteří hráči odcházeli, noví přicházeli, takže atmosféra byla tišší. Ale teď už si to zase všechno sedlo, v kabině je sranda a pozitivní nálada. Řeknu to blbě, ale je teď potřeba s prominutím buzerantským hokejem ubojovat a získat co nejvíc bodů.
Bylo těžké zvyknout si rychle na nový herní styl?
Nehraju prvním rokem. Tohle je jenom otázka, jak si to člověk srovná v hlavě a jak to bude pak plnit na ledě.
Prostoru v zápasech tu dostáváte ještě víc než v Plzni, čas na ledě tlačíte v průměru k 26 minutám. Čekal jste podobnou porci?
Trenéři mi po příchodu hned říkali, že dostanu na ledě spoustu minut a budu hrát oslabení i přesilovky. Chtějí, abych si sem přenesl z Plzně svoji komplexnost a spolehlivost.
Zatímco Plzeň se pomalu chystá play off, Litvínovu sezona zkraje března zřejmě skončí. Jaký je to problém z hlediska případného startu na mistrovství světa?
Nedokážu si to zatím představit, v takové situaci jsem ještě nebyl. Když jsem se připojil k reprezentaci po sezoně, v Plzni jsme končili v semifinále, což už bylo těsně před MS a pauza tedy nebyla dlouhá. Možná to bude psychicky náročnější trávit dva měsíce v podstatě jenom trénováním a minimálním vytížením v zápasech. Fakt těžko říct.