Hlavní obsah

Trejd? Byl jsem v šoku, tvrdí reprezentant Moravčík

Litvínov

Atraktivní boj o Prezidentský pohár nuceně vyměnil za nelítostnou válku o extraligovou záchranu. Reprezentační bek Michal Moravčík plánoval, že sezonu dokončí v ambiciózní Plzni, nedávný trejd do Litvínova za slovenského zadáka Jánošíka však účastníkovi posledních dvou mistrovství světa udělal škrt přes rozpočet.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Obránce Michal Moravčík v dresu Litvínova.

Článek

Zaskočil vás plzeňský tah?

Bylo to pro mě fakt nečekaný. Žádné signály jsem neměl. Kontaktoval mě agent, že se to chystá a pak už jsem měl jenom telefonáty, že je všechno hotový a jdu do Litvínova.

Co se vám v tu chvíli honilo hlavou?

Nic, měl jsem čistou hlavou, šel jsem na dlouhou procházku se psem, abych si všechno utřídil v hlavě. Byl jsem v šoku.

Mrzelo vás to? Prožíváte dobrou sezonu, jste plzeňským odchovancem, vyjma půlroční anabáze v zámoří jste v extralize oblékal pouze modrobílý dres...

Nekoukal jsem doleva ani doprava, přijal jsem to tak, jak to je. V životě hokejisty se tohle stává. Teď jsem zkrátka v Litvínově. Udělám maximum, aby se v extralize udržel.

Vedení Škody kývlo na trejd i kvůli tomu, že vědělo, že Plzeň po sezoně opustíte a jako náhradu si vytipovalo právě Jánošíka. Máte už jasno, kde budete v příštím ročníku hrát?

Už jsme s někým domluveni.

V současnosti ale dýcháte pouze pro Litvínov. Z Plzně denně dojíždíte?

Když není hned druhý den zápas, jedu domů. Jinak jsem tady na hotelu v takovém apartmánu, kde mám i menší kuchyňku. Nestravuju se tedy jenom po restauracích. Byla to pro mě náhlá změna, ale už jsem se tu adaptoval.

V úterý jste bývalým parťákům čelil jako soupeř. Jak jste pikantní duel prožíval?

Bylo to zvláštní. Nevím, jak bych pocity popsal a nepopíšu je ani teď s odstupem času. Hecovačka před zápasem ani nebyla. Psali jsme si akorát s Vráblasem (obránce Roman Vráblík), ale to se netýkalo moc hokeje. Po utkání jsme se při podávání ruky pozdravili, já pak zašel ještě za klukama k autobusu, prohodili jsme pár slov...

Litvínovské góly jste se spoluhráči příliš neslavil.

Nechtěl jsem to moc prožívat. V tu chvíli jsem cítil, že by nebylo optimální gól vehementně slavit. Bylo to divný. Radost jsem měl, ale neskákal jsem úplně metr vysoko.

Foto: Ondřej Hájek, ČTK

Hokejisté Litvínova se radují z prvního gólu - zleva Richard Jarůšek, Michal Moravčík, František Gerhát a Martin Hanzl.

Vervu čeká perný závěr základní části. Po vašem příchodu ale nasbírala ze čtyř zápasů dvanáct bodů. Jaký máte zatím z mužstva dojem?

Tým není špatný, akorát nebyly dobré výsledky. Teď se nám podařilo udělat nějaké body. Mohli jsme vyhrát i v Brně, bohužel naší hloupostí jsme se o možnost připravili. Odehráli jsme super zápasy, teď na ně hlavně navázat.

Když jste přišel, tým měl v tu dobu sérii sedmi porážek. Cítil jste v kabině napětí?

Ani ne, já zrovna přišel v den, kdy se to tady trochu vyklízelo. Někteří hráči odcházeli, noví přicházeli, takže atmosféra byla tišší. Ale teď už si to zase všechno sedlo, v kabině je sranda a pozitivní nálada. Řeknu to blbě, ale je teď potřeba s prominutím buzerantským hokejem ubojovat a získat co nejvíc bodů.

Bylo těžké zvyknout si rychle na nový herní styl?

Nehraju prvním rokem. Tohle je jenom otázka, jak si to člověk srovná v hlavě a jak to bude pak plnit na ledě.

Prostoru v zápasech tu dostáváte ještě víc než v Plzni, čas na ledě tlačíte v průměru k 26 minutám. Čekal jste podobnou porci?

Trenéři mi po příchodu hned říkali, že dostanu na ledě spoustu minut a budu hrát oslabení i přesilovky. Chtějí, abych si sem přenesl z Plzně svoji komplexnost a spolehlivost.

Zatímco Plzeň se pomalu chystá play off, Litvínovu sezona zkraje března zřejmě skončí. Jaký je to problém z hlediska případného startu na mistrovství světa?

Nedokážu si to zatím představit, v takové situaci jsem ještě nebyl. Když jsem se připojil k reprezentaci po sezoně, v Plzni jsme končili v semifinále, což už bylo těsně před MS a pauza tedy nebyla dlouhá. Možná to bude psychicky náročnější trávit dva měsíce v podstatě jenom trénováním a minimálním vytížením v zápasech. Fakt těžko říct.

Související témata: