Článek
Jak jste si užil bezprostřední chvíle po vítězném gólu Jánského?
Byla to obrovská euforie. Všechno z vás spadne, naskáčou na vás všichni spoluhráči... Nevím, co víc k tomu říct. Jen jsem se radoval, nic víc jsem nevnímal.
Nemuselo tak tomu být, kdyby chvíli před vítěznou trefou nezastoupil Martin Ručinský na brankové čáře gólmana Francouze a nechytil dvě tutovky Petra Tona. Co jste jeho zákrokům říkal?
To bylo něco neuvěřitelného. Jestli tuhle sezónu skončí, tak tu příští může znovu nastoupit jako gólman. Třeba ještě trufne Hašana (Dominika Haška), protože v bráně by se rozhodně neztratil.
Mohl mít zápas vůbec dramatičtější průběh?
Rozhodně ne, tohle bylo nejvíc, co mohlo nastat! Kdyby se rozhodovalo až na nájezdy, celý zápas by to pokazilo.
Vy jste v letošním play off sbíral spíš asistence, až do pátečního zápasu jste se trefil jen jednou. Líp jste si to ale načasovat nemohl, že?
Konečně se ze mě stal střelec a ne nahrávač. U prvního gólu jsem neměl komu nahrát, tak jsem to zametl a v druhém případě jsem jen plácnul do puku a spadlo to do brány. Ale hlavní dík za zápas patří Pavlu Francouzovi. Je to náš klíčový muž v celé sezóně, bez něj bychom se takhle daleko nedostali.
Přál byste si do finále Třinec, nebo Spartu.
Je mi to jedno, čekám tvrdý boj.
