Touha je zázrak, kámo, zázrak, recitoval Pokorný Kometě. Pak neskrýval dojetí

Do konce zápasu zbývaly poslední vteřiny, když fixou na tabuli – kam jinak maluje pokyny svým svěřencům – Pokorný napsal: „Wendy, ten titul je pro tebe. Táta.“ A věnoval tak zisk poháru své tragicky zesnulé dceři.

„Jsem strašně hrdý a pyšný na kluky, jak se rvali a jak to zvládli. Prvních pět minut to sice byl vichr z hor od Pardubic a Michal Postava chytil snad čtyři góly. Pak se to ale srovnalo a první gól (Muellera) nám dodal strašně moc sebevědomí,“ říkal přímo na ledě do kamery Oneplay Sport trenér, který byl i u předchozích dvou titulů Komety v extralize (2017 a 2018). Tehdy ovšem coby asistent Libora Zábranského staršího. Nyní už dělal hlavního kouče on sám.

„Rozhodlo srdce a kluci ho ukázali. Realizační tým i celý mančaft. Doufám, že jsou na nás Brno a celá jižní Morava hrdí. Kluci si to zasloužili, hráli fantasticky,“ říkal šéf Komety Libor Zábranský starší.

A ve velmi podobném duchu mluvil i jeho syn Libor, jedna z klíčových opor brněnské defenzivy. „Nemám slov. Sešla se tu neskutečná parta, každý dal ego bokem a bojoval za Kometu a Brno. Měli jsme srdce, byli jsme jeden tým. Před každým zápasem jsme si celý mančaft zašli na pivo. Drželi jsme při sobě. Jak jsme nechali všechno na ledě, tak to necháme i teď na oslavách,“ plánoval Zábranský junior.

Dojetí bylo patrné i na kapitánovi Jakubu Flekovi. Právě kvůli možnosti porvat se o titul do Brna před třemi lety z Karlových Varů přicházel. „Dovedla nás k němu parta. Trenér Pokorný nám před zápasem řekl krásnou větu z jedné písničky (píseň Touha od Daniela Landy z muzikálu Kvaska): Touha je zázrak, kámo, zázrak. A my jsme si s tou touhou za tím šli,“ poodhalil autor druhého gólu Komety v posledním zápase.

Právě on coby kapitán zvedl jako první pohár nad hlavu. „Je těžkej jako kráva, trošku jsem si máknul,“ smál se Flek, který si s Kometou kromě titulu zajistil i účast v příští sezoně Ligy mistrů.

Zatímco Brňané křepčili, na pardubické straně zavládlo obrovské zklamání. Srovnatelné s tím loňským, kdy Dynamo rovněž v sedmém finále a rovněž doma podlehlo Třinci. Třeba útočník Jan Mandát na ledě plakal, konejšit ho musel zraněný spoluhráč v civilu Martin Kaut.

„Zase jsme byli blízko, ale zase nám to nevyšlo. Oba týmy hrály dobrý hokej a těžko bych hledal velké rozdíly. Kometa si počkala na šance, byla trpělivá a využívala je. Gratuluju Kometě, hrála fakt super,“ říkal pardubický kapitán Lukáš Sedlák.

Když měl hledat momenty, které finálovou sérii ovlivnily, zmínil hned dva. „Čtvrtý zápas v Brně, kdy jsme vedli 3:1. To se musí zavírat. A škoda i prvního utkání, kdy jsme celou dobu vedli 1:0, ale Kometa v závěru vyrovnala a pak v prodloužení rozhodla. Bohužel. Dáme si teď chvilku oraz, pak začneme makat a snad tu budeme za rok stát znovu a bude to jiné,“ přeje si Sedlák.