Článek
Co podle vás rozhodlo, že Jan Marek zůstal v Rusku?
Těch věcí bylo moc, ale tohle není ta správná chvíle pouštět se do nějaké mediální aféry. Vím, že ho tlačili někam, kde vůbec nechtěl být. Nikdo ale nemohl vědět, že to dopadne takhle.
Neříkáte si, že jste měl být přísnější a rozmluvit mu to?
To byla jedna z prvních věcí, co mě napadla. Myslím, že jsem do něj hučel, co to šlo. Člověk je teď pořád vzhůru, myšlenky se honí hlavou. Byly tam různé věci, proč podepsal. Snažil se z toho všemožně vyvázat, s vedením si dali čas na rozmyšlenou.
Kdy jste spolu mluvili naposledy?
V sobotu. Přál mému synovi k narozeninám. Honza tam chtěl všechno nechat a odejít sem. Mluvil hlavně o rodině, že to ten měsíc musí nějak vydržet…
Kde vás zpráva o katastrofě zastihla?
Jel jsem v autě s malým do Prahy, byli jsme objednaní k doktorovi. Musel jsem zastavit, nemohl jsem řídit…
Je těžké se teď soustředit na trénink?
Hrozně. Všude je o tom neštěstí spousta informací, každý, kdo ty kluky měl rád, to těžce nese. Nás to na Spartě asi zasáhlo nejvíc, máme tady bratry Rachůnky. Honza byl navíc jeden z mých nejbližších, probírali jsme spolu ty nejdůvěrnější věci.
Bavili jste se i o jeho strachu z létání?
Samozřejmě. Je to spíš otázka na hráče, co ještě v Rusku působí. Nemůžeme vše svalovat na ruská letadla, neznáme všechny příčiny havárie. Spíš mi vytanuly myšlenky na Martina Čecha, který zemřel při autonehodě 6. září, teď 7. září se stalo tohle. Jeden čekal dítě, druhý měl dvouměsíční. Po tomhle trénovat… Jistě, je to naše práce. Ale teď nejsem vůbec připravený hrát. Ať si o mně myslí, kdo chce, co chce.
Vy jste z KHL někdy dostal nabídku?
V minulé sezóně právě z Jaroslavli. Ale nakonec sáhli po Demitrovi. Tím neříkám, že jsem v tom letadle mohl být taky.
Budete se snažit pomoct Lucii Markové, která zůstala sama s malým synem?
Bavili jsme se o tom. Karel Pilař se hned sebral z Popradu a jel za ní. Co se Karel rozešel s přítelkyní, trávil s nimi spoustu času. Byli velcí kamarádi, hráli spolu v Magnitogorsku i v CSKA Moskva.
