Tomášek se probral a pochvaluje si proměnu pod Hořavou: Hned je všechno růžovější

Po roce a půl si zahrajete za reprezentaci. Jak se na Švýcarské hokejové hry těšíte?

Moc, za nominaci jsem rád. Na konci minulé sezony jsem o možnost zabojovat o mistrovství světa vinou zranění přišel, tak mě těší, že se do nároďáku zase podívám. Snad potvrdím formu z klubu.

Ze Sparty dostalo pozvánku dokonce pět hráčů. Co jste na to říkali?

Ještě se soustředíme na extraligu a moc jsme to spolu neprobírali. Ale super, že nás jede tolik. Skvělá vizitka pro klub.

Při náročném programu si ale moc neodpočinete.

Bude to těžký prosinec ještě se Spengler Cupem hned po Vánocích. Při minulé reprezentační pauze jsem byl rád za volno, potřeboval jsem se dát do kupy, start za národní tým je pro mě ale vždycky čest.

Stále vás limitují následky po zlomenině kotníku ze semifinále play off?

Dlouho to nebylo ideální. Poslední týdny už se ale cítím výrazně lépe. Jak jsem přišel o vrchol minulé sezony, dlouho jsem se tím sžíral, jenže člověk čas nevrátí. Musím koukat dopředu a mám velký hlad po úspěchu.

Jak psychicky těžké pak bylo období na začátku sezony, kdy se nedařilo vám ani týmu?

Bylo těžké ustát vědomí, že se mužstvo trápí a já nejsem úplně stoprocentní, abych mu dostatečně pomohl. Zároveň jsem stále věřil a dělal maximum pro to, abych se z toho dostal a mohli jsme posunout naši hru na takovou úroveň, jakou bychom si přáli.

Baví vás hokej hned víc, když jste začal bodovat a Spartě pomáháte k návratu mezi špičku?

Jsou to spojené nádoby. Začalo se dařit týmu, já se také cítím lépe. Všechno je hned růžovější. V listopadu přišel se změnou kouče nový impuls a všechno si dobře sedlo. Zůstáváme ale při zemi, musme zlepšení potvrdit ještě několik měsíců. Dělá mi obrovskou radost, že poslední dobou hrajeme jako tým.

Dokážete zpětně říct, proč se Spartě pod Pavlem Paterou nedařilo?

Napsalo se toho hodně, každý na to má nějaký názor. Nemá žádný smysl se v tom pitvat, ani se teď už nechceme zaobírat tím, co bylo.

Co se změnilo se staronovým trenérem Miloslavem Hořavou?

Vlastně všechno, najednou jsme úplně jiný tým. A dokážeme urvat těsné zápasy, které jsme předtím o gól prohrávali. Mentálně jsme mnohem silnější. Miloš Hořava je výborný a přísný trenér, ale především skvělý psycholog. Navíc vypiloval naši defenzivu. Ale nehrajeme úplného zanďoura, spíš takový švédský styl.

To je přičiněním nového švédského asistenta Hanse Wallsona?

Ani ne, nesnaží se tu všechno změnit. Ale spolupráce s ním je výborná. Ještě nám toho může spoustu předat.

Vypadá to, že jeho příchod navíc pozvedl bratry Thorellovy.

S Erikem jsem se o tom bavil. Oba jsme to měli těžké, také měl přes léto zdravotní problémy. Nemohli jsme čekat, že hned bude hrát stejně jako loni. Dostal už se ale do zápasové pohody a spolu v lajně nám to klape. A Gustaf taky dobře plní svou roli.

Co jste říkal na koučovu kritiku vašeho fair play gesta v úterním zápase v Liberci, kdy jste odvolal faul na svou osobu?

Nevnímal jsem to od něj ani jako kritiku. Vím, jak to pan Hořava myslel. I hráč může mít pocit, že k faulu nedošlo, přitom mohl být kontakt, o kterém sám neví. Nedělal bych z toho žádnou větu, vůbec jsme to s trenérem neřešili. Čekal jsem pak, že se liberecký Jarda Vlach při podobném zákroku v závěru zachová stejně jako já, ale asi se ukázal jiný charakter. Možná potom zafungovala karma a nedostali jsme gól...

Ve Spartě máte podepsanou smlouvu až do roku 2025. Je pro vás důležité hrát v rodném městě za klub, který vás vychoval?

Jsem tu moc spokojený, chybí jen vyšplhat s týmem na úplný vrchol. A být doma je pro mě fajn. Na Prahu jsem zvyklý a mám ji rád, i když samozřejmě taky někdy klasicky nadávám na dopravu a podobné věci (usměje se). Ale líbí se mi, že jsem díky hokeji ve svém věku poznal už i zámoří, Finsko a Rusko. Obrovská zkušenost sportovní i životní, takové vystoupení z komfortní zóny.

Teď se cítíte nejlíp ve známém prostředí?

Vzhledem ke zlomenině kotníku jsem byl hodně rád, že jsem se mohl zotavovat doma. Znal jsem tu doktory, fyzioterapeuty. A pomohla mi i trpělivost klubu. Kdybych hrál v cizině a nebyl na začátku sezony stoprocentní, bylo by to pro mě o dost těžší. Ale na Spartě cítím důvěru a chci týmu pomoct k nejvyšším příčkám.