Článek
Formulka, že Kacetl je fantomem play off, opět platí. Čemu přičítáte, že vám tak sedí?
Nevím, fakt to netuším. Jsem rád, že formu vždycky načasuju na správný čas. Je skvělé mít v týmu dva tak skvělé brankáře. Mazy (Marek Mazanec) dal skvěle čtvrtfinále, na mě to padlo od semifinále a bylo vlastně úplně jedno, kdo v naší bráně stojí.
Mistrovské oslavy nikdy neomrzí, že?
Cítím obrovskou úlevu a radost, že jsme porazili dva nejsilnější týmy v extralize. Sparta je kolos a Pardubice úplně stejný. Nikdo nám nevěřil, všichni nás odepisovali. Všichni už viděli finále Dynamo–Sparta.
Jenže vy jste oběma vypálili rybník.
Semkli jsme se a bojovali jeden za druhého. My jsme byli ten tým s velkým T. Hráli jsme za všechny ty zraněné kluky, kteří nám vypadli ze sestavy. Myslím, že to bylo vidět.
Takže ta týmovost a rodina, jak se v Třinci nazýváte, hrály nejdůležitější roli?
Ano, jednoznačně rozhodla parta. Familia. Nikdy jsme se nevzdávali.
Dá se nějak více popsat ta ohromná sebedůvěra ve vlastní schopnosti? Pátý titul Třince v řadě je snad na vydání knihy…
Myslím, že ta knížka by se stala bestsellerem. Přepsat tolikrát historii, navíc proti tak silným týmům, to je fakt neskutečný! Ale jak říkal Vila Čacho už při historickém obratu z 0:3 v semifinále se Spartou – kdo jiný než my.
Jak vám bylo ve druhé polovině prostřední třetiny při drtivém pardubickém tlaku, po němž nakonec Dynamo srovnalo na 1:1?
Nebudu lhát, měl jsem co dělat, abych se udržel na nohách, které dostávaly křeče. Bylo to náročné, motali jsme se v obranném pásmu a únava na nás byla fakt velká. Ale tak to asi mělo být, zase jsme si to udělali těžší. Jako už poněkolikáté v play off. Hlavní je, že to nakonec skvěle dopadlo.
Najdete v sobě vůbec sílu ještě na mistrovské oslavy?
Viděl jsem meme s Forrestem Gumpem o únavě a to naprosto vystihuje nás. Už toho fakt máme dost, ale sebereme nějaké síly a užijeme si to.