Článek
Jak vzpomínáte na mistrovskou sezonu 2010/2011 a finále proti Vítkovicím?
To už je dávno... ale zapomenout na to nejde. Byla to skvělá série ve skvělé atmosféře ještě ve staré Aréně v Třinci. Šli jsme do každého zápasu pod tím kotlem, který nám skákal nad hlavami. Sérii jsme zvládli 4:1. Nebyly to lehké zápasy, ale my jsme byli rozjetí a měli jsme výborný tým.
Jsou ty nůžky nyní přivřenější?
To se těžko hodnotí. My jsme klidně mohli finálovou sérii prohrát. Skončilo to sice 4:1, ale nebylo to jednoznačné. Možná kdyby Vítkovice daly nějaké náhodné góly, tak to klidně mohlo skončit jinak. Je to teď podobné, oba týmy můžou vyhrát.
Nejproduktivnějším hráče ostravského týmu byl tehdy Petr Vrána, který je nyní hráčem Třince. Vy jste zase ve Vítkovicích...
... má už stejně jako já 33let a vydržet v nějakém klubu déle než tři čtyři roky, je velmi těžké. Takže logicky dochází k situacím, že starší hráči hrají postupně ve více klubech. Není to nic zvláštního.
V předkole jste vyřadili Spartu (3:1), jak velká vzpruha je to před čtvrtfinále?
Nevnímám to tak, že by to byla nějaký vzpruha. Hráli jsme zápas od zápasu, nevyvíjeli jsme na sebe přehnaný tlak, že bychom teď doma museli vyhrát. Prostě jsme do každého střídání a každé třetiny šli s určitým plánem, to se nám vyplatilo a postoupili jsme.
Zleva brankář Patrik Bartošák a Josef Hrabal z Vítkovic a Jiří Černoch ze Sparty.
Bude to podobné i nyní proti Třinci?
Ano. je to naše práce jít na led a být soustředěný na příští minutu, deset minut a odrážet se po kouscích. Nebudeme vyhlašovat velké cíle, že teď vyhrajeme a pak můžeme prohrát. To v play off takhle nejde.
Jak na vás působí Třinec v letošní sezoně?
Tak jako každou sezonu, výborní hráči, klub na profesionální úrovni, jak jsem to tam zažil. Kluci mají výborné podmínky k tomu, aby dělali výbornou práci a dělali ji dobře.
Spoustu hráčů v táboře soupeře velmi dobře znáte. Znáte i recept, jak vyzrát na Třinec?
To, kdybych věděl. Recept určitě nenabídnu, ale máte pravdu, kluky tam znám všechny a všichni na druhou stranu znají mě, takže vědí o mých přednostech i slabinách.
Tohle bylo. Radost třineckého Josefa Hrabala.
Velmi dobře znáte i brankáře Šimona Hrubce. Kde má slabinu?
Nevím, já jsem moc gólů nedával (smích), ale jsou tady kluci, kteří mu góly dávají, tak to nechám na nich, ať si o tom popřemýšlí.
Dlouhodobě je v extralize bodově hodně produktivní Martin Růžička. I v mistrovské sezoně Třinec táhl. Jaké to je proti němu hrát? Co by na něj mohlo platit?
Růžu znám velice dobře, je to hráč, který když dostane prostor, tak toho okamžitě využívá. Má výbornou střelu, skvělé bruslení, neustále se na ledě pohybuje a je těžké si ho v obranném pásmu uhlídat, najít si ho někde. Pořád chce puk, nespokojí s tím, že mu obránce ten puk nedá. Chce hrát a musíme si na něj dát velký pozor.
Sparta šla do brankáře Patrika Bartošáka místy velmi nevybíravě. Čekáte, že by to s Třincem mohlo být podobné. Jste na to dobře připraveni?
Samozřejmě, Patrik je náš stěžejní hráč a velmi rádi se s tím nějak budeme prát. My se žádných šarvátek nebojíme.
Je bitva o semifinále velké zadostiučinění po ne úplně dobrovolném konci v týmu posledních Pardubic?
V Pardubicích to bylo celkově letos špatné a moc mě to mrzí. Přeji klukům, ať to v baráži zvládnou. Tehdy jsme se prostě dohodli, že to ukončíme a už bych se k tomu nechtěl moc vracet. Měl štěstí, že mi pak zavolali z Vítkovic, jestli mám chuť se přidat k týmu. Ani chvilku jsem neváhal. Znám tady spoustu kluků, trénujeme spolu v létě. Jsem rád, že jsem tady.
