Tiché liberecké loučení. Aj tak sme stále frajeri, znělo šatnou

Poděkování za sezónu od průvodu mužů v oblecích, poté balení a v hlavě prázdno, jen smutek, zklamání. Aby nebylo ticha moc, šatnou se linul zpěv Petera Nagye a jeho píseň - Aj tak sme stále frajeri.

Liberec skončil druhý, loni první, ví, jaké stavy zažívá modrobílá Kometa. „Pro nás je to přes porážku ve finále rozhodně úspěch. Jsem přesvědčený o tom, že takovéto umístění po základní části i v play off nám nikdo netipoval. Ani my sami sobě. Hrozně moc mě těší, že jsme sezónou dokázali projít se ctí a s výsledkovou kvalitou. Hráčům za to musím poděkovat," řekl pro klubový web trenér Filip Pešán.

Slova chvály, náplast, která v těchto hodinách nemá příliš hojivé účinky. Až za pár dnů, týdnů. Čas je nejlepší lék.

„Je to krásné, protože dva roky po sobě vyhrát Prezidentský pohár, jednou titul, poté druhé místo, to je ohromný úspěch," okomentoval stav Radim Šimek. Úspěch, který bude ale ještě chvíli bolet.

Museli skousnout zklamání, přesto dali liberečtí hokejisté najevo gesto, za které si zaslouží potlesk. Po předání medailí zatleskali fanouškům soupeře, kteří vyvolávali jméno jejich klubu. Respekt obou stran. Tohle nepotřebuje žádný komentář, tohle se opravdu stalo.