Článek
Popište, jak se stalo, že jste byl najednou před Lacem úplně sám?
Zapíchl jsme se tam a doufal, že to tam Galus (Lukáš Galvas) od modré procpe. Puk se nějak odrazil, myslím, že to Neťa (Tomáš Netík) tečoval. Já už jsem to jen posunul do prázdné. Pak už nevím nic, protože na mě všichni naskákali.
Kdy jste se dozvěděl, že budete hrát?
Ráno před zápasem. Jsem moc rád, že jsem v play off dostal šanci, protože v Třinci je kádr našlapaný. Nehrál jsem zápas měsíc, ale vyšlo to skvěle. Hned jak mi to trenér řekl, tak jsem tak nějak podvědomě věřil, že to bude dneska super. A bylo.
Byl jste nervózní? Váš první zápas v play off mohl být zároveň i posledním třineckým zápasem sezóny.
Nebyl. Nijak důležitost zápasů neřeším, beru každý zápas stejně. Jsem rád, že jsem mohl hrát další zápas za Třinec.
Takový zápas jste ale asi ještě nezažil, nebo snad ano?
Ne, ne, ne. Bylo to nekonečné, ale prodloužení mi utíkalo rychleji než ty první tři třetiny. Ty byly úplně zdlouhavé. Je to hodně náročné, ale všichni to mají úplně stejné. Chomutov má navíc i nějaké další zápasy než my. Unaveni jsou všichni stejně.
Vracíte se do Chomutova, jak si dlouhou cestu zpříjemňujete?
Snažím se spát. Vždycky si sebou do autobusu beru polštář a cestu pokud to jde, prospím, ať mi co nejrychleji uteče.