Sportovní ředitel Sparty Petr Ton: Chceme hrát o medaili. Kdo by ještě mohl přijít?

Vůbec. Pro mě to byla velká výzva a nebylo proč se rozmýšlet. Oslovil mě Vít Šubert. Když jsem ve Spartě hrával, měl vysokou funkci u generálního partnera klubu. Jeho kluk tady hrával, takže jsme se spolu potkávali. Znal moje myšlení. Dal mi možnost se sejít s generální manažerkou klubu Bárou Snopkovou Haberovou a poté i s novým majitelem Karlem Pražákem. Ale mezi kolika kandidáty jsem figuroval, to nevím.

Hrozně. Je to adrenalin, byl jsem nervózní. Čím jsem totiž starší, tím jsem nervóznější, všechno prožívám a o to víc se musím připravovat.

Ano, pomáhal jsem Martinu Štrbovi jako trenér v hokejové škole. Spolupracoval jsem také s agentem Martinem Ančičkou a s Petrem Tenkrátem jsme kdysi absolvovali kurzy na kondičního fitness kouče. Chtěl jsem se zdokonalit v anatomii, i když bylo náročné dělat ve 44 letech zkoušky. Zároveň mě vždy zajímala manažerská činnost. Takže vím, do čeho jdu.

Dostal jsem za úkol vytvořit tým. Potřeboval jsem mimo jiné člověka, který bude dělat sportovnětechnického sekretáře. Tedy někoho, kdo rozumí sportu. Mám štěstí, že Jarda je největší sparťanská legenda historie a zrovna končil kariéru. Jsme každý úplně jiný, ale na ledě jsme si rozuměli. A vždycky jsme si měli co říct a máme podobný pohled na hokej.

Ne, on má velkou pravomoc, je klasický sportovní manažer, který bude řešit extraligové a prvoligové hráče, komunikovat s agenty a manažery kvůli doplnění kádru, protože sám bych tohle momentálně nestíhal. Jardu mám také víc na skauting, spolupráci s Uwe Kruppem a A-týmem, abych já mohl řešit celý chod mládeže a celého sportovního úseku.

Díky tomu, že se dává dohromady celý barák, tak spolu řešíme hodně věcí. Sportovní témata včetně záležitostí, jako jsou regenerace, rehabilitace či třeba tělocvična, mám na starosti já. A Bára jako generální manažer a předseda představenstva má pod kontrolou chod celého klubu. Tedy marketing, obchodní oddělení, finance, sponzory a milion dalších věcí...

Hrát o medaili, tedy v play off přelézt čtvrtfinále. A abychom to měli jednodušší, bylo by dobré skončit po základní části mezi prvními šesti týmy, abychom nemuseli do předkola a ušetřili síly. Tým je z velké části stejný. Kluci už poznali trenéra Kruppa. Jeho nadšení, charisma a zápal jsou neskutečné. Teď to hlavně přenést na kluky, aby předváděli především v domácím prostředí lepší výkony. I když jsme dlouho nezískali titul, loňská návštěvnost ukázala, že lidi se o hokej dost zajímají a do O2 areny si cestu najdou.

Aktuálně hlavně podobu A-týmu pro novou sezonu. Zároveň už proběhly personální úpravy v naší mládežnické akademii, což byl jeden z prvních úkolů, který bylo třeba neprodleně vyřešit.

Ne, všem hráčům i realizačnímu týmu jsem nabídl tykání. Hlavní je si nastavit správně mantinely, aby všichni pochopili mou vizi a tvrdě makali. O tykání a vykání to vůbec není.

Hodně pozitivní. Z jeho slov jsem cítil hroznou energii. Navíc mančaft tím, že zůstal z valné většiny stejný, už zná jeho myšlení, mentalitu a chování. Od hráčů očekáváme, že budou ještě zarputilejší, bruslivější a odolnější, ale i hravější, kreativnější do ofenzivy.

Pracujeme na tom. Uvidíme, kteří hráči z Evropy podepíšou do 15. června smlouvy v NHL. Potřebujeme do Sparty typy, kterých mají Švédové v zámoří desítky. To znamená oboustranného beka, který dokáže při přesilovkách rozhodovat zápasy, výborně zvládá souboje jeden na jednoho a pod tlakem nepanikaří. Sparta je specifická. Všude je tlak, a čím víc se prohlubuje čekání na úspěch, tím je tlak větší. Takže je hrozně důležitá povaha hráče. Když budu mít k dispozici herně skvělého ofenzivního obránce, ale nezapadne mi charakterově do týmu, tak ho odmítnu.

Věřím, že někdo vylítne. Ale zároveň neříkám, že když je někdo ve střeleckých statistikách výrazně dominantní, že to pomůže k úspěchu. Hokej je kolektivní hra, a když budu mít šest nebo sedm patnáctigólových kluků, bude to lepší než hrát na jednoho třicetigólového.

Dan je pořád součástí týmu, přišel sem loni zraněný. Teď je po dalším zákroku kolena, rehabilituje a víc budeme vědět za pár týdnů. On si musí říct, jestli je v pořádku a kdy nastoupí. Mluvili jsme s ním a jeho chuť je velká. Zájem je oboustranný.