Článek
Z vašeho hlasu je slyšet, že nejste úplně zdravý...
Vyloženě špatně se necítím, nějaký virus v těle ale mám. Spíš jde o dýchací cesty. Člověk se rychle zataví, tvrdnou mu nohy. Není to úplně ideální, ale když nemáte teplotu, vždycky půjdete hrát.
Na vašem výkonu to ale příliš znát nebylo. Dal jste dvě branky, na jednu jste nahrál, navíc jste se hned několikrát dostal do samostatného úniku.
Nechci se rouhat, ale moc dobře jsem se necítil. Ty úniky vyplývají z toho, že jsme se rychle dostali do vedení. Soupeř pak musí otevřít hru a tím vzniká prostor pro mě. S Míšou Valentem (brankářem Boleslavi) jsme se pak na dálku trošku hecovali, tak jsem rád, že jsem ten vzájemný minisouboj vyhrál 2:1.
Ve třetí části jste byl v dalším úniku faulován a sudí trochu překvapivě nenařídili trestné střílení. Podle nových pravidel je ale úplně jedno, zda-li střelec zakončí, nebo nikoliv. Nepřekvapilo vás, že došlo „jen“ na vyloučení?
Tohle je hrozně sporný. Když vidím po zápase šoty, sám tomu kolikrát nerozumím. Podle mě je úplně jedno, jestli mě hráč fauluje na modré čáře nebo až čtyři metry před brankářem, kdy pak stejně zakončíte. Měla by to být penalta. To rozhození přijde, klid na zakončení tím pádem nemáte. Je to na posouzení rozhodčích, já s tím stejně nic neudělám. Jejich metry by se ale každopádně měly sjednotit.
Nezamýšlel jste, že byste si jel za rozhodčím postěžovat?
Já si nikdy nejezdím stěžovat, protože si myslím, že mě to akorát odvádí od hry. Ještě k těm faulům... Já prostě neumím padat, snažím se ty situace ustát a myslím, že na to často doplácím.
Proti Boleslavi se vám letos mimořádně daří, za tři zápasy jste jí nasázel už šest branek. Čím si tak skvělou bilanci vysvětlujete?
Myslím si, že je to jenom náhoda. Když si vzpomenu na minulý domácí zápas proti Boleslavi, když se mi podařilo dát hattrick, tak si myslím, že mám zase na rok a půl vybráno. Ale když v pátek po třetím gólu Schwarz vystřídal, vzpomněl jsem si na to. Říkal jsem si, že mi odešel gólman, na kterého se mi daří... Pak jsem byl rád, že jsem dal góly i tomu dalšímu.
Ani jednou jste přitom při gólových zakončeních nepoužil váš oblíbený blafák do bekhendu. Proč? Kvůli tomu, že Přikryl s Valentem vás dobře znají ze Sparty, kde rovněž působili?
Abych se přiznal, v té rychlosti jsem o blafáku ani nepřemýšlel. Pokaždé jsem věděl, že budu střílet. Vždycky se rozhoduji podle toho, jak se zrovna na ledě cítím.
To znamená, že pokud se zrovna necítíte dobře, po blafáku nesáhnete? A naopak?
Určitě. Záleží na tom, jak se cítíte během střídání, jestli jste na ledě už dlouho. Když jsem dával v polovině zápasu svůj první gól, led už nebyl ideální a hlavně jsem byl na něm dlouho. Byl už jsem unavený, sotva jsem dojel do brány. V tu chvíli je tedy lepší volit střelu.
Stačí vám v hlavě, když se řítíte sám na gólmana, problesknout, které zakončení by bylo nejvhodnější použít? Nebo se to za tak krátký okamžik nedá stihnout?
Většinou si to vyzkouším už na rozbruslení, během kterého jedu dva nájezdy. Při rozbruslení se podívám na gólmana soupeře a většinou mám připravené dvě věci, které pak používám podle toho, jestli je brankář zalezlý na čáře, nebo naopak hodné vyjetý.
Sparta se tak i díky vašem trefám po třech zápasech dočkala vítězství. Souhlasíte, že přišlo v pravý čas?
Určitě. Před sérií třech domácích zápasů, které jsou sice rozděleny reprezentační pauzou, jsme si říkali, že neexistuje nic jiného, než všechny vyhrát. Teď už nám zbývají jen dva...
Přičinil se o výhru i fakt, že po dlouhé době trenéři vsadili na hru se čtyřmi útoky?
Bylo důležité, že se nám hodně hráčů vrátilo z marodky. Byli jsme hodně zdecimovaní a hra na tři pětky taky není pokaždé ideální. Zvlášť když hrajete proti týmům, jako byl Liberec a Slavia, které jsou našlápnuté. Tam nám čtvrtá lajna chyběla. Nechci snižovat Mladou Boleslav, ale dneska ten hokej takové tempo neměl.
