Sparta byla hokejovější. Jenže nečekala jednu věc, míní bratři opouštějící mistra

Uvědomujete si, jaký kousek se vám třetím titulem v řadě podařil? Vždyť v historii samostatné extraligy to zmákl jen Vsetín, který v 90. letech triumfoval dokonce pětkrát za sebou...

Ondřej: Je to neskutečné, o tomhle se bude ještě dlouho mluvit. A já tomu vlastně pořád sám nevěřím.

Michal: Sparta měla skvělý tým plných výborných individualit a možná byla hokejovější než my. Jenže my jsme ukázali, že umíme vyhrávat zápasy, v nichž nejsme lepší. To rozhodlo.

Ondřej: Strašně moc nám pomohlo, že jsme se v poledních třech letech vždycky dostali až do finále. Nabrali jsme zkušenosti a věděli jsme, jak hrát ty důležité zápasy. A rozhodl pátý zápas doma. Změnili jsme taktiku, troufnu si říct, že jsme ji obrátili o 180 stupňů. Sparta podle mě nečekala, že budeme hrát takhle jinak, takhle ofenzivně.

Překvapil vás trenér Varaďa, když na ledě plakal dojetím?

Ondřej: Já už jsem ho tak viděl, po každém titulu z něj ty nervy a řvaní spadnou. Když může trochu vydechnout, emoce ho přemůžou.

Michal: Pod tou jeho fasádou se skrývá měkké srdce. On je v jádru hodně citlivý člověk, což se teď zase ukázalo, když z něj spadl veškerý obrovský tlak. Své působení u nás končí třetím titulem a jsme rádi, že se mu to povedlo, že se to povedlo nám.

Ukazuje měkké srdce i během sezony?

Michal: Ne, to ne. Nikdy. Jenom, když sezona skončí. Nebo když má na zimáku své dcery. Tam poznáte, že má citlivé srdíčko. Ale když je s námi hráči, tak nikdy.

Jak jste vůbec reagovali, když jste se během rozehrané sezony dozvěděli, že po jejím konci Václav Varaďa ve Třinci skončí?

Ondřej: Týden nebo dva byly takové všelijaké a emoce se míchaly. Pak už to ale vůbec nebylo znát a šlapali jsme, jako by mu smlouva běžela dál. Respekt mu zůstal, nikdo se nezačal chvoat jako „Joo, ty končíš, já na to kašlu." Všichni makali na sto procent.

V Třinci však nekončí jen kouč Varaďa. Odchází i řada hráčů včetně vás dvou. Můžete potvrdit, že máte namířeno do stejného finského klubu?

Michal: Už asi můžeme říct, že na nějaký čas ano. Držíme spolu.

Ondřej: Věděli jsme to minimálně půlku sezony a nepřáli jsme si nic jiného než ji zakončit titulem.

Bylo pro vás při hledání zahraničního angažmá důležité, abyste do něj šli spolu?

Ondřej: Ne. Samozřejmě jsme si říkali, že by bylo super, kdybychom zase zůstali pohromadě, ale víceméně už jsme byli rozhodnutí, že si každý půjdeme vlastní cestou. Nakonec se to ale sešlo tak skvěle, že zůstaneme spolu. A jsme za to pochopitelně moc rádi.