Smoleňák o vyhnutí se baráži: Pokorně říkám, že úleva je velká

Zklamání postupně střídal pocit úlevy. V nedělní podvečer si kladenští hráči užili dlouhou děkovačku se svými fanoušky. Ti vyvolávali jména hráčů, jejichž budoucnost zřejmě nebude v dalším ročníku spojena s Rytíři. Jistotu nemá ani Smoleňák, kterému na konci května končí smlouva.

Rozhodně chci zůstat. Jsem Kladeňák. U mě je všechno o zdraví. Odehrál jsem dvě celé sezony, z tohoto hlediska mám velkou radost. Doufám, že bude o mé pokračování zájem. Nic jiného bych řešit nechtěl, ale uvidíme, s čím přijde nové vedení.

Za vzestup bych byl jedině rád. I kdybych u toho nebyl na ledě. Myslím, že celé město si zaslouží trochu světlejší zítřky a větší péči. Věřím tomu, že nás čekají hezčí roky. Ať už z pozice hráče, fanouška i táty dvou kluků, kteří tady hrají hokej. Prostě budu u toho.

Od obojího trochu. Dva měsíce nazpátek jsme byli poslední s minus pěti šesti body. Nevypadalo to moc dobře, prošli jsme si sérií osmi proher. Tam se to lámalo. O předkolo jsme nepřišli s Vítkovicemi. Rozhodující byla tahle série, kdy jsme spoustu zápasů v řadě prohráli a nesbírali body. Na druhou stranu pokorně říkám, že je velká úleva, že se tady nemusíme je… do konce dubna. To nechtěl nikdo.

Jednou ještě v Záhřebu jsem končil kolem osmého února (sezona KHL 2015/16 - pozn. aut.). Dva týdny jsem byl na lyžích, pak měsíc v Thajsku a vrátil jsem se začátkem play off. Ale loni to bylo dlouhé, teď končíme brzy. V mém věku je každé delší volno fajn. Odehrál jsem všechny zápasy, tělo si potřebuje odfrknout. Hlavně chci být s rodinou.

Myslím, že jo. My zase tolik hráčů nemáme.

On má svoji hlavu a nějak to vymyslí. Ale letos dokázal po zranění odehrát nejlepší hokej za poslední roky a pořád ukazoval svoje kvality a to, v čem je dobrý.

Tak byl konec sezony. Nechci říct, že je to normální, ale naši fanoušci ukázali, že za námi stojí. Nesmírně si toho vážíme. Jenom to ukázalo, že jsme hokejové město.

V té druhé třetině. Nevím, jak to vypadalo seshora, ale mně přišlo, že jsme celou třetinu byli u nich v pásmu, ale oni najednou frnkli a gól. Pak zase. Bylo to trošku frustrující, ale jak jsem říkal, štěstěnu jsme urazili daleko dřív.

Chvilku předtím jsem někoho dohrál a Kalousek po mně něco štěkal, tak jsem se ho zeptal, jestli se chce poprat. Trošku jsem si vzpomněl na své staré já, když jsem byl ještě v Americe. Kalousek je borec, kterýho mám rád. Líbí se mi, jak hraje. Šel do toho. K hokeji patří, že se spolu dva velcí chlapi poperou a ještě třeba kapitáni.

Dozvěděli jsme se o tom hned, jak skončil jejich zápas. Už na střídačce. Vždycky je fajn, když vám někdo pomůže. Klukům z Varů děkujeme.