Článek
Jaký je to pro vás pocit tréninky řídit, ale aktivně se do nich nezapojovat?
Je to pohoda, ale velmi divný pocit. Hned bych si zatrénoval a zapojil se do cvičení. Byl jsem zvyklý na každodenní zápřah. Občas mi svrbí ruce a šel bych si zahrát. Akorát by se muselo bruslit v trochu menším tempu.
Před sezonou jste byl v kontaktu s druholigovým Chebem. Proč nehrajete tam?
Byl jsem hodně vytížený v klubu, tak jsme se nakonec nedomluvili. Bohužel zápasy v Chebu vycházely na stejné dny, jako hráli dorostenci, které jsem trénoval.
Jak vás baví práce s mládeží?
Bylo fajn, že jsem mohl dělat věci podle sebe. Navíc se mi líbilo pozorovat u kluků progres. Posouvají se každým dnem. Můžu je fyzicky vyždímat, ale stejně přijdou další den svěží. Od nástupu k áčku už se ale mládeži věnuji mnohem méně.
Václav Skuhravý během tréninku.
V A-týmu Energie máte jakou roli?
Na starost hlavně mám defenzivní hru v obranném pásmu, vhazování a speciální týmy. Kromě toho se snažím trochu uvolnit atmosféru v kabině, nebojím se dělat srandu.
Naplňuje vás práce trenéra?
Naplňuje, ale ne stoprocentně. Ještě si na koučování asi musím zvyknout. Snad to půjde, zrovna si dělám trenérskou A licenci. Každopádně mi hraní pořád hrozně chybí. Radši bych skočil na led a byl součástí týmu z druhé strany.
Václavovi Skuhravému hraní hokeje chybí.
Těší vás alespoň, že jste znovu v každodenním kontaktu s bývalými spoluhráči?
To samozřejmě, jsem rád mezi lidmi. Často si sednu s kluky v kabině a povídáme si. Nebo s nimi cestou na venkovní zápas mastím karty. Samozřejmě jako jediný z trenérů. Pro mou hlavu je to možná trochu kontraproduktivní, protože jsem se ještě nepřenastavil na další fázi života. Mentálně jsem pořád na cestě v přehoupnutí do role trenéra. I kluci mě stále vnímají napůl jako spoluhráče.
Nemrzí vás tedy zpětně, že jste si kariéru ještě o rok neprodloužil?
Žiju jen přítomností, takže tohle nechci řešit. Moje kariéra skončila a už se ní nechci vracet ani vzpomínkami. V Karlových Varech už o mě nebyl zájem a jelikož jsem politicky angažovaný v radě města a zastupitelstvu kraje, nemohl jsem se přestěhovat jinam.
Václav Skuhravý na lavičce karlovarské Energie.
Jak je náročné skloubit práci v klubu s politikou?
Na krajském zastupitelstvu se scházíme jednou měsíčně, to je v pohodě. Ale v radě města máme schůzky jednou týdně, navíc jsem i člen sportovní komise. Někdy je toho na mě dost. Nicméně je potřeba, aby peníze z města šly do sportu správným směrem, takže tam někdo jako já být musí.
Je politika na komunální úrovní váš strop, nebo míříte výš?
Bohatě mi to stačí. Jsem rád, že získávám zajímavé zkušeností, ale nějak extra mě to nebaví. Jen chci, aby se ve městě i v kraji víc podporoval sport.
Oslavující Václav Skuhravý.
Pojďme zpátky k hokeji. Od té doby, co jste nastoupil k týmu jako asistent trenéra, Karlovy Vary třikrát zvítězily a třikrát padly. Jak jste spokojený s výkony mužstva?
Všechny zápasy jsou ubojované. Chybí nám lehkost, což je zapříčiněné asi špatně nastavenou hlavou. Kluci se často dostanou do vedení, ale pak se bojí o výsledek a od půlky zápasu přestanou bruslit. Musí si začít věřit celých šedesát minut.
Radující se Tomáš Rachůnek (vlevo) a Václav Skuhravý (vpravo).
Je klíčové, že jste udolali Kladno i Zlín, tedy týmy, které bojují o přežití?
Kdybychom prohráli, vnitřní sebedůvěra týmu by ohromně klesla. Naštěstí jsme oba zápasy zvládli. Nezáleží na tom, jak utkání vypadalo. Hlavně, že jsme získali plný počet bodů. Ty jsme v boji o předkolo play off pořádně potřebovali. Sice jsme stále třináctí, ale zůstali jsme v kontaktu s celky před námi.
Václav Skuhravý se rozbrusluje.
