Článek
„Říkali jsme si, že musíme být trpěliví a nemůže nás složit jeden gól, který dají. Výhra je krásná, ale cesta je ještě strašně daleká," brzdí euforii útočník David Cienciala, který ve 36. minutě odčaroval Willovo kouzlo. Ve vlastním obranném pásmu se nadechl k parádnímu sólu, přešel přes čtyři protihráče a k úžasu všech dotlačil kotouč do sítě.
„Nabral jsem rychlost a říkal si, že by to mohlo vyjít. Myslel jsem, že půjdu do kličky, jenže obránce mě křížil. Tak jsem to zkusil prásknout na přední tyč. Sjelo mi to z hokejky a brankáři skočilo přes beton," oddechl si.
„Já byl ale naštvaný. Snažím se střílet celé play off a David tam hodí v uvozovkách žabičku," žertoval jeho spoluhráč Martin Adamský, jenž ve třetí třetině přidal z úniku třetí úder. Klíčový obrat ale nastartoval právě Cienciala. Po návratu Draveckého do útoku byl přitom před utkáním uvedený v sestavě až jako třináctý forvard. „Já ale vím, že mě trenér do hry dá, že se budeme s kluky točit," ujišťovala jedna z hvězd loňského play off.
Radost měl třiadvacetiletý křídelník po třetí finálové partii velikou. Tygři vyslali na Hrubce jen 17 ran, byť díky Kvapilovi dlouho drželi těsný náskok. „Zápas z naší strany nebyl dobrý. Vedení 1:0 nebylo vůbec odpovídající tomu, co jsme hráli a nezasloužili si vyhrát," tvrdil kouč Severočechů Filip Pešán. Přesto jeho svěřenci nebyli daleko, aby druhý bod urvali pro sebe.
Jaroslav Vlach v prostřední třetině však v obrovské šanci zblízka minul odkrytou branku. „Moje chyba, měl jsem dát gól. Za stavu 2:0 by se nám určitě hrálo líp," sypal si po porážce 1:4 popel na hlavu liberecký forvard.